Česká finanční pomoc v objemu 200 milionů eur (přes pět miliard korun) určená krizí postiženému Lotyšsku zatím nedorazila na místo. Důvodem je, že Lotyšsko dosud nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou předložila česká strana.
Obě strany se nemohou shodnout, kam by peníze měly směřovat. Česko kvůli pomoci Lotyšsku schválilo zvláštní zákon umožňující vydat odpovídající množství dluhopisů a peníze z jejich prodeje pak přeposlat do této pobaltské země.
ČTĚTE TAKÉ: Česko se kvapem zadlužuje, za dva roky o třetinu
Lotyšský HDP pokračuje v propadu, klesl o 18,4 procenta
Informace o stavu pomoci Lotyšsku uvedl ministr financí Eduard Janota v odpovědi na písemnou interpelaci komunistického poslance Václava Exnera. Ten se ho na stav pomoci ptal kvůli článku na lotyšském internetovém serveru Bizněs&Baltija z počátku listopadu. Článek uvádí, že v souladu s nápadem české vlády by většinu peněz měly získat společné česko-lotyšské podniky. Asi 40 firem se prý přihlásilo, ale peníze, které mělo Lotyšsko dostat už v srpnu, dosud do státní pokladny nedoputovaly.
Peníze leží na účtu u České národní banky od 5. května letošního roku. Lotyšská strana podle Janoty odmítá účelové zaměření půjčky na podporu malých a středních podniků. Naopak trvá na zahrnutí české pomoci do balíčku EU směřujícího do lotyšského státního rozpočtu.
Česká vláda přitom při předkládání zákona o vydání dluhopisů ve sněmovně argumentovala tím, že půjčka má směřovat k podpoře malých a středních podniků v zahraničním obchodu. A to u těch firem, které již delší dobu spolupracují s ČR a budou potřebovat peníze na svůj další rozvoj. Je totiž jisté, že na rozdíl od přímé podpory vlády, kdy poskytnuté peníze končí v devizových rezervách státu, je přímá podpora malých a středních podniků prorůstově orientovanou podporou hrubého domácího produktu, uvádí Janota.
Lotyšská strana se však podle něj během jednání odvolávala na svůj návrh úvěrové smlouvy. Ten je ovšem nepřijatelný pro ČR, protože z něj nevyplývají záruky návratnosti poskytnutých peněz. Lotyšsko odmítá zaměření půjčky na malé a střední podniky, protože se obává například dodatečných nákladů spojených se spravováním půjčky. Také již uvažovalo o tom, že českou půjčku nakonec odmítne.
Lotyšský ministr financí však vyjádřil přání se s českou stranou dohodnout, za jakých podmínek by měla smlouva fungovat a na jaké projekty by se měla vztahovat. O smlouvě pak na žádost lotyšské strany jednali tamní odborníci v Praze.
Janota poukazuje na to, že Lotyšsko je v současné době absolutně závislé na penězích ze zahraničí. Musí si půjčovat dál a ekonomičtí odborníci přímo v této zemi nabádají, aby už mu dál nikdo nepůjčoval. Česká půjčka počítá s úrokem 4,814 procenta ročně a splatností sedm let. Částku 200 milionů eur by mělo Lotyšsko čerpat nadvakrát, prvních 100 milionů eur mají dostat tamní podniky podle seznamu projektů, dalších 100 milionů teprve poté dostane tamní vláda.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková, ČTK
