Česko má dva měsíce na to, aby vypracovalo odpověď na žalobu kvůli odmítání migračních kvót, kterou podala Evropská komise k Soudnímu dvoru EU. Řekla to mluvčí ministerstva Irena Valentová. Dodala, že postup komise Česko netěší, nicméně v průběhu soudního řízení, které může trvat až 18 měsíců, je stále možné dosáhnout dohody. České republice však hrozí také pokuta, pokud se nepodřídí rozhodnutí soudu.
"Žaloba nám bude doručena Soudním dvorem EU v řádu dnů, zatím se tak nestalo. Po obdržení žaloby a jejím prostudování vypracuje vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU žalobní odpověď, na což jsou dva měsíce od doručení žaloby," uvedla mluvčí ministerstva Valentová. S diplomacií bude spolupracovat také resort vnitra, sdělila mluvčí úřadu Hana Malá.
Valentová doplnila, že po celou dobu soudního řízení je možné vést jednání. "Pokud se s komisí dohodneme, komise může vzít žalobu zpět," dodala. "Jak jsme již v minulosti říkali, řízení, které komise vede, nás netěší," podotkla.
Případný finanční postih Česku podle diplomacie hrozí až ve chvíli, kdy nevyhoví rozhodnutí soudu. Ve stávajícím řízení totiž evropský soudní dvůr rozhoduje o tom, jestli došlo k porušení evropského práva. Pokud shledá, že ano, vyzve daný stát k nápravě. Jestliže Česko požadavky soudu nesplní, rozhodne se v dalším soudním řízení o případné pokutě.
Už na počátku prosince avizoval podání žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Všechny tři země odmítly unijní program přerozdělování žadatelů o azyl, který schválili ministři vnitra většiny členských států EU. Timmermans již tehdy naznačil, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
První slyšení u soudu se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci. Dneškem začíná procedura, během níž mají žalované státy včetně Česka právo na krok EK reagovat. Účastníkem slyšení kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise mohou být i další členské země EU, které o to budou mít zájem.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila v prosinci komise.
Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá.