Klimatická politika
Česko dělá málo v boji proti změně klimatu, tvrdí uznávaný ekonom

Česko dělá málo v boji proti klimatickým změnám, v ostatních indikátorech udržitelného rozvoje ale patří ke světové špičce. Na Fóru pro udržitelný rozvoj to uvedl uznávaný americký ekonom Jeffrey Sachs. Podle něj se klimatická politika Evropské unie bude rozhodovat ve státech, které se nyní spoléhají na spalování uhlí při výrobě elektrické energie, tedy včetně Česka.

"Česko má ještě spoustu práce před sebou," řekl expert na udržitelný rozvoj a profesor na Kolumbijské univerzitě ke splnění cíle udržitelného rozvoje ve vypuštění emisí skleníkových plynů. Země středovýchodní Evropy, které jsou nyní závislé na spalování uhlí při výrobě energie, budou podle něj rozhodující z hlediska budoucí klimatické politiky celé EU.

Sachs s jistou mírou nadsázky dodal, že "budoucnost světa se rozhodne v Praze". Podle něj je totiž způsob, jakým EU přejde do doby bez uhlí a dalších fosilních paliv, zcela zásadní. Vyjádřil přesvědčení, že ostatní země světa, především ty v Asii, se v případě evropského vůdcovství v boji proti snižování emisí připojí. Získání Číny, Indie, Afriky či Latinské Ameriky ke spolupráci při dekarbonizaci ekonomik označil za klíčové z hlediska boje proti klimatické změně.

Sachs naopak vyzdvihl vysoké umístění Česka z hlediska plnění většiny cílů udržitelného rozvoje. Podle takzvaného SDG Indexu, který ekonom každoročně sestavuje se svým týmem, se Česko umístilo na sedmém místě na světě. "ČR je téměř na špici udržitelného rozvoje. Máte jednu z nejnižších úrovní chudoby na světě, kvalita života je zde vysoká. ČR je jedna z nejvíce prosperující zemi na světě, ukazují to i data. Jste na tom neuvěřitelně lépe než před 30 lety," uvedl Sachs.

Fórum pro udržitelný rozvoj každoročně pořádá ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj a Asociací společenské odpovědnosti. Hlavním tématem konference jsou letos technologie pro udržitelný rozvoj.

Sachs se narodil v roce 1954. Studoval ekonomii na prestižní Harvardské univerzitě, kde také získal titul profesora. V 80. letech se podílel jako poradce na ekonomických reformách v postkomunistických zemích, například v Polsku, kde byl ekonomickým poradcem hnutí Solidarita. V 90. letech byl poradcem ruské vlády. Později se začal věnovat důsledkům globalizace. Soustředí se na otázky ekonomického rozvoje, boje s chudobou i životního prostředí. Těmto tématům se věnuje i ve svých knihách, z nichž některé patří ke světovým bestsellerům.