Česko je na špičce transplantací. Dárců je málo

Česká transplantační medicína patří k nejlepším na světě. Ročně se v českých nemocnicích napočítá přes šest set transplantací, které svou kvalitou podle odborníků z celého světa patří mezi špičku.

"V mládí jsem vážně onemocněl a v devětadvaceti letech jsem musel podstoupit transplantaci ledviny. Bohužel ji ale mé tělo příliš dobře nepřijalo a za rok jsem musel podstoupit další výměnu," vypráví místopředseda Českého týmu transplantovaných Tomáš Dřevíkovský. "Během třiceti let jsem podstoupil celkem čtyři transplantace ledvin, moje břicho vypadá jako po kousnutí žraloka. Můj život to ale nijak zvlášť nepoznamenalo," dodává a jako důkaz ukazuje zlatou medaili z curlingu, kterou získal letos ve Finsku na Světových zimních hrách transplantovaných.

Ledvina zhruba na deset let

Naprostá většina pacientů podstoupí za život jen jednu transplantaci, vyměněná ledvina však funguje průměrně deset let. Je-li tedy pacient při prvním zákroku velmi mladý, jeho ledvina postupem času musí být znovu nahrazena. "Životnost ledviny samozřejmě závisí na zdravotním stavu dárce i příjemce. Může tedy vydržet rok, sedm a klidně i dvacet let," popisuje Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde probíhá drtivá většina českých transplantací.

ČTĚTE TAKÉ: Bratislava 1968: první pokus o transplantaci srdce

Nejčastěji transplantovaným orgánem jsou právě ledviny a hned po nich játra. Čeští lékaři ale dokáží vyměnit i srdce, slinivku břišní nebo plíce. Loni u nás transplantaci podstoupilo celkem 639 pacientů. První takový zákrok v Čechách proběhl už v roce 1966 a od té doby se česká transplantační medicína stala jednou z nejlepších na světě. "V tomto oboru patříme mezi nejvyspělejší země Evropy i světa, a to jak po stránce kvality výkonů, tak kvality života po transplantaci," říká prezidentka České transplantační společnosti a vedoucí lékařka Oddělení odběru orgánů Transplantcentra IKEM Eva Pokorná.

Chybí dárci

Problémem však pořád zůstává nedostatek dárců, který se v podstatě nedá ovlivnit. U žijících dárců sice lze transplantaci urychlit, ale většina darovaných orgánů pochází od dárců zemřelých. "Například u ledvin je mnohem kvalitnější orgán od živého dárce, ale například srdce samozřejmě nikdo živý darovat nemůže," vysvětluje Eva Pokorná. "I když najdeme dárce, jehož orgán by příjemci skvěle vyhovoval, na prvním místě zůstává zdraví dárce. Nemůžeme dopustit, aby mu dobrý skutek zdravotně ublížil," dodává.

"Kromě toho záleží na aktuálním zdravotním stavu, krevní skupině, ale i na poměru váhy dárce a příjemce nebo věku," doplňuje Ondřej Viklický.

ČTĚTE TAKÉ: Lékaři zvládli unikátní transplantaci srdce a plic

Průměrný věk transplantovaných se v České republice pohybuje kolem padesáti dvou let. Žádné věkové omezení už u nás neplatí. Dříve mohly zákrok podstoupit jen osoby mladší šedesáti let.

Foto: Karel Šanda