Chytrá karanténa bude v příštím roce stát na provozu skoro 400 milionů korun

Domácí
31. 10. 2020 12:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Provoz projektu Chytrá karanténa 2.0 bude v roce 2021 stát téměř 400 milionů korun. Podílet se na něm bude ministerstvo zdravotnictví a Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Vyplývá to z materiálu pro páteční jednání vlády. Projekt Chytrá karanténa, na kterém se od jara podílí zejména armáda, propojil krajské hygienické stanice, testovací místa, laboratoře a nemocnice, zpracovává jejich data a řídí kapacity. Její zavádění provázely průtahy. Původně premiér a ministr zdravotnictví hovořili o jejím zavedení o Velikonocích, hygienické stanice se zapojovaly postupně.

"Zůstane-li vývoj obdobný, můžeme v roce 2021 počítat se zhoršenou situací v období leden až duben a září až prosinec a klidnějším obdobím mezi květnem až zářím," uvádí materiál ke kalkulaci nákladů. Počítá tak se čtyřmi klidnějšími měsíci a osmi náročnějšími.

Provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, bude stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. S dalšími penězi se počítá na provoz samotné Chytré karantény, její řízení a metodické vedení, udržení stávajících systémů, rozesílání SMS s výsledky testů a vývoj nových aplikací.

Aplikace Rosomák

Jednou z nich by měla být také aplikace nazvaná v dokumentu Rosomák, která by pro nakaženého propojila všechny služby související s nákazou od elektronické žádanky přes rezervaci termínu na testy na odběrovém místě, jeho výsledku z laboratoře a možné samotrasování pozitivně nakaženého. Možné by mělo být i připojení praktických lékařů a systému pro elektronické vystavení eNeschopenky pro lidi v karanténě a izolaci.

"Rozsah je silně závislý zejména na individuálních integračních požadavcích rezervačních, laboratorních a krajských systémů, jejichž počet může překročit 100," uvádí dokument. Náklady se odhadují na pět až 20 milionů korun.

Profesionalizovat by se měla také call centra, která krajským hygienickým stanicím pomáhají s telefonováním kontaktům nakažených. "V příštím roce bude nutné zajistit část epidemiologického šetření, takzvaného trasování, prostřednictvím externího profesionálního call centra, neboť nynější řešení prostřednictvím dobrovolné spolupráce s vybranými subjekty není dlouhodobě udržitelné," píše se v materiálu.

Přínosem je hlavně vybudování digitální infrastruktury

Podle dokumentu jsou největším dosavadním přínosem projektu vybudování digitální infrastruktury a toku dat, jeho monitoring a vznik Centrálního řídícího týmu, který tvoří zástupci armády, policie, hasičů, ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, hlavní hygienik a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Byla zapojena call centra pro posílení trasovacích kapacit krajských hygienických stanic, vznikla informační linka 1221 a aplikace eRouška, která upozorňuje na potenciálně riziková setkání.

Nový projekt počítá také s obnovením psychosociální linky první pomoci, která fungovala na jaře. Začít fungovat by měla od 1. listopadu. Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. Provoz linky se odhaduje na 120 tisíc korun bez DPH za měsíc.

Autor: ČTK Foto: , pixabay.com/xerox123.mail.ua

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ