Ministryně Marksová
Česko je terčem kritiky. Sirotky vychovává v "sovětském systému"

V Česku se nedaří modernizovat a reformovat péči o ohrožené a opuštěné děti. Funguje "sovětský systém" s dětskými domovy, přednost se dává spíš pobytu v ústavech před prevencí a podporou rodin vlastních i náhradních a také zájmům pracovníků ústavních zařízení před zájmy dětí. Uvedla to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

"ČR je mimořádně konzervativní na změny, které se týkají ústavní péče o ohrožené děti. My jsme snad už poslední země Evropy, která v podstatě systém nezměnila. Je to vlastně starý sovětský systém, který u nás stále funguje," uvedla ministryně.

Péči o opuštěné a ohrožené děti mají na starosti tři resorty - práce, školství a zdravotnictví. Ve školním roce 2015/2016 vyrůstalo v dětských domovech 4260 dětí nad tři roky. Zařízení nově přijala 1057 dětí, tedy o pět desítek víc než v předchozím roce. V kojeneckých ústavech na konci roku 2015 bylo 1174 dětí, 413 z nich kvůli sociálním důvodům. V kojeneckých zařízeních předloni skončilo 1666 dětí do tří let. U dlouhodobých pěstounů v roce 2015 vyrůstalo přes 10 tisíc dětí, dalších několik stovek bylo dočasně u profesionálních pěstounů. Experti se shodují na tom, že pro dítě je nejlepší, když vyrůstá v rodině, ať už ve vlastní, nebo v náhradní.

Česko za vysoký počet dětí v ústavech i za roztříštěnost péče sklízí kritiku domácích i mezinárodních organizací. Marksová se snažila systém sjednotit. S kolegy ze zdravotnictví a školství chtěla předloni na podzim uzavřít memorandum, ale podpis a po něm ani sloučení se neuskutečnily.

"Ani tak vlastně nevidíme, kde jsou mezery a kde zbytečně vydáváme finanční prostředky, kde bychom je mnohem lépe mohli použít. Respektive - my to vidíme. Víme, že nám chybějí finance v preventivních službách, které by pracovaly s rodinami, dokud jsou pohromadě. Naopak posíláme obrovské částky na ty velké ústavy," uvedla ministryně.

Kojenecké ústavy mají zastánce i mezi poslanci sněmovního sociálního výboru, mnozí s rušením zařízení rozhodně nesouhlasí. Podle nich dětí potřebují odbornou pomoc. Část zákonodárců kritizuje i profesionální pěstounskou péči.

Podle ministryně patří ústavy k velkým zaměstnavatelům. V regionech či jejich částech s vysokým počtem lidí bez práce tak vítězí obava z nezaměstnanosti, míní ministryně. Podle ní se před zájmem dětí dává přednost zájmu pracovníků.

Podle ročenky ministerstva školství v dětských domovech pro děti nad tři roky ve školním roce 2015/2016 pracovalo 2336 lidí, měli 2223 úvazků. O deset let dřív zařízení zaměstnávala 3653 osob s 3403 úvazky.

"Často slýcháme u dětských domovů, že kdybychom je převedli pod ministerstvo práce, co by dělali jejich pedagogičtí pracovníci, zda by jim zůstaly všechny výhody, zda by měli dva měsíce dovolené. To jsou ty nejčastější dotazy. Já bych ráda viděla, abychom se ptali především na to, jak je dětem a co pro ně můžeme udělat," řekla Marksová.

Zdůraznila, že po reformě péče by se všechna zařízení neuzavřela a všichni lidé by o práci nepřišli. "Určitě není reálné, aby se všechny děti, které jsou dnes v ústavech, dostaly do rodin, ať už do svých, nebo pěstounských. Vždy nějaká forma kolektivní ústavní výchovy bude potřeba. "Lidi, kteří dnes pracují v těch větších ústavech, budeme potřebovat ve službách pro rodiny, v ambulantních službách. My je určitě potřebujeme, jenom v trošku jiném režimu, než fungují dnes," dodala ministryně.