Obchodní řetězce hrozí, že skončí s prodejem vajec od slepic umístěných v klecích. Drůbežáři ale varují, že pokud se tak stane, na pultech bude nedostatek tuzemských vajec. Upozorňují rovněž, že podmínky slepic ve velkochovech se výrazně zlepšily.
Řetězce chtějí přestat odebírat vejce z klecových chovů nejpozději do roku 2025. Oznámily to po nedávném odvysílání reportáže pořadu 168 hodin v České televizi, ve kterém byly vyobrazeny kruté podmínky života slepic. Chovatelé tvrdí, že dokument je zavádějící a slepice v klecích rozhodně netrpí. A navíc varují: pokud by řetězce přestaly najednou odebírat vejce slepic chovaných v klecích, tuzemští dodavatelé by kvůli vysokým investicím do modernizace chovu museli zdražit. Obchody by pak zaplavila levná vejce ze zahraničí.
Drůbežáři: Nemáme peníze
Češi ročně spotřebují asi 2,6 miliardy vajec, tuzemské velkochovy jich do obchodů dodají přibližně polovinu. Zbytek vyprodukují malí dodavatelé, část se dováží ze zahraničí. Klece dlouhodobě kritizují zejména ochránci zvířat. Přechod na jiný způsob by se však podle drůbežářů prodražil. "Přestavba by chovatele vyšla na pět až šest miliard korun. Ti však nemají na požadovanou modernizaci dostatek peněz," uvedla Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.
Náklady na výrobu jednoho vejce jsou podle Dlouhé kolem 1,8 koruny u klecového chovu, u podestýlek o 30 haléřů více. "Řetězce je vykupují s rozdílem zhruba 0,15 korun," poznamenala předsedkyně. Zákazníci si je pak kupují mimo akce s více než stoprocentní marží za čtyři koruny, za pět korun pak od slepic z podestýlek. A to se podle slov Dlouhé drůbežářům nevyplácí.
Počet nosnic v klecových chovech je v Česku vyšší (87,6 procenta) než v Evropské unii (53,1 procenta). Šéfka drůbežářů za tento stav v podstatě viní obchodní řetězce. "Chovatelé byli před více než sedmi lety postaveni před rozhodnutí vybrat vhodné systémy pro chov nosnic. Vzhledem k tomu, že řetězce jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie," říká Dlouhá.
Ochranáři versus chovatelé
Chovatelé rovněž upozorňují, že podmínky nosnic v klecových chovech se v posledních letech výrazně zlepšily. Od roku 2012 začal v celé Evropské unii platit zákaz holých klecí. "Dnes používáme takzvané obohacené klece s větším prostorem, které jsou vybaveny snáškovým hnízdem, hřady, dále pak zařízením k oškrabávání a zkracování drápků a také hrabaništěm. Každá nosnice má přístup ke krmivu i napáječkám," říká Milan Sýkora, místopředseda Agropodniku Hodonín.
Zatímco ochránci zvířat jsou jednoznačně proti umísťování slepic do klecí, chovatelé se odkazují na kontroly veterinářů, které jsou podle nich důkladné. "Ze záznamů Agropodniku Hodonín vyplývá, že od začátku letošního roku do března za šedesát tři pracovních dnů bylo na našich farmách provedeno celkem 27 kontrol," upozorňuje Sýkora. "Veterináři měří velikost klecí, počítají v nich každý kus, kontrolují zdravotní stav, denní úhyn, krmný a napájecí prostor a mnoho dalšího," dodává Josef Mareček, vedoucí drůbežárny v Osíku, kde je sedm klecových a dvě podestýlkové haly. Chovají v nich téměř 190 tisíc slepic, které denně snesou až 180 tisíc vajec - přibližně 150 tisíc v klecích, 25 tisíc v podestýlkách.
V každém případě platí, že výběr vejce - ať už z klecového, či podestýlkového chovu - je jen na názoru a životním stylu každého z nás. Odborníci upozorňují, že lidé by si především při nákupu vajec měli ohlídat, zda skutečně pocházejí z České republiky, a nenechali se zmást obalem, ve kterém se prodávají - symbol CZ ještě neznamená, že jsou tuzemská. Je to označení země, která vejce třídí a balí.