Koronavirus
Chytrá karanténa: proč v Česku potřebujeme souhlas?

Česko se pomalu vrací k životu. Nejenže počet nakažených koronavirem den za dnem klesá, ale rozhodně tomu pomáhá i zavedení chytré karantény. Jak ale tento program funguje a proč je k jeho užití nutný souhlas? Může pod rouškou pandemie docházet k plošnému sledování osob bez jejich vědomí?

Chytrá karanténa zahrnuje mezi dalšími opatřeními i vytváření vzpomínkových map, které mohou společně s aplikací eRouška nejvíce zasahovat do soukromí osob. Prostřednictvím této aplikace dochází ke sběru a zpracování údajů, avšak jen u toho, kdo si aplikaci nainstaluje na svůj chytrý telefon a má zapnutý Bluetooth či další služby. Vzpomínkové mapy toho o nás mohou ale prozradit daleko více.

K čemu slouží vzpomínková mapa?

Vzpomínková mapa slouží jako podklad pro osvěžení vzpomínek nakažené osoby tak, aby si při epidemiologickém šetření vzpomněla na co možná nejvíce onemocněním potenciálně ohrožených osob, se kterými přišla do kontaktu.

Jak je tvořena?

Tato mapa je vytvořena na základě polohových dat od telefonních operátorů a údajů o platbách a výběrech z bankomatů od bank. Telefonní operátoři a banky předávají tyto údaje ministerstvu zdravotnictví. Mohou tak ale udělat pouze v případě, že s tím nakažené osoba vysloví souhlas. Nepleťte si to však s běžným šetřením hygieniků, kteří vás jako potenciálně nakaženou osobu mohou dát do karantény a mohou po vás chtít, abyste jim sdělili kontaktní údaje všech potenciálně. To může probíhat i bez vašeho souhlasu a nemá to nic společného s chytrou karanténou ani vzpomínkovými mapami.

Souhlas se zpracováním

Souhlas se zpracováním dat do vzpomínkové mapy je prezentován jako základ maximálního respektování soukromí osob ze strany státu. Advokát Michal Nulíček, partner ve firmě Rowan Legal, vysvětluje: ,,Minimálně stejně důležité jsou transparentnost a přijetí dostatečných opatření k ochraně dat proti zneužití ze strany ministerstva, hygienických stanic, telefonních operátorů, bank a samozřejmě také dalších subjektů zapojených do zpracování. Otázkou samozřejmě zůstává, jak moc dobrovolně nakažená osoba souhlas poskytuje. Kdo by si dovolil odporovat státu v době koronavirové pandemie?"

Proč je souhlas zapotřebí?

Samotné předání osobních údajů od telefonních operátorů a bank do rukou ministerstva by mohlo být z pohledu pravidel ochrany osobních údajů provedeno bez souhlasu, ten je potřeba z jiného důvodu. ,,Banky ani operátoři nesmějí bez souhlasu dotčené osoby sdělit vedle jiných informací ani údaje o její poloze a provedených platbách či výběrech z bankomatu, a to s ohledem na povinnost zachovávat telekomunikační a bankovní tajemství. Z této povinnosti samozřejmě existují zákonné výjimky, ty však s vytvářením vzpomínkových map nepočítají," dodává dále Michal Nulíček, který se specializuje právě na ochranu osobních údajů a soukromí.

Změny právních předpisů

,,Pokud by mělo dojít k vytváření vzpomínkových map zcela bez souhlasu nakaženého, muselo by nejprve dojít ke změnám právních předpisů. Součástí legislativního procesu by samozřejmě mělo být i zohlednění veškerých možných dopadů na soukromí fyzické osoby, stranou by neměl zůstat ani Úřad pro ochranu osobních údajů. Jen tehdy, pokud občané budou věřit, že stát jejich údaje nezneužije a nevyužije proti nim samým, totiž budou ochotni státu s projektem chytré karantény pomoci," vysvětluje podrobně Michal Nulíček. Bezpochyby by bylo jednoduché nové zákony protlačit "na sílu" a bez konzultace s veřejností. V takovém případě stát však riskuje, že občané budou projekt bojkotovat a cíleně se trasování své polohy bránit. Není totiž nic jednoduššího, než nechat svůj chytrý telefon doma a platit výhradně hotovostí.