Vracení majetku
Církevní restituce platí. Klaus je nechal projít

Prezident Václav Klaus vyjádřil svůj osobní nesouhlas se zákonem o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. K normě nepřipojil svůj podpis. Tím, že však zákon nevrátil zpět poslancům, začíná kontroverzní zákon o církevních restitucích automaticky platit.

"Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování tohoto zákona, který připravila a přijala současná vláda a vládní koalice," řekl Klaus o svém "nepodpisu" zákona.

Platí, že pokud prezident zákon nepodepíše, začne norma přesto do 15 dnů od jeho schválení Poslaneckou sněmovnou platit. Aby norma nevešla v platnost, musel by Klaus uplatnit své právo veta a poslancům církevní restituce vrátit; zákonodárci by pak veto museli přehlasovat většinou hlasů, tedy pověstnou "stojedničkou".

Podle prezidenta Václava Klause schválená podoba vyrovnání s církvemi "vytváří reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu ze strany subjektů, které se na základě tohoto zákona mohou cítit diskriminovány".

Prezident se také ve svém odůvodnění "nepodpisu" zákona pozastavuje nad tím, že ve společnosti neexistuje nad výslednou podobou církevních restitucí celospolečenský konsensus.

Zákon by měl začít platit 1. ledna 2013. Na požádání o majetek budou mít církve rok. Nárok budou uplatňovat u státního subjektu, který s církevním majetkem hospodaří, v drtivé většině jde o Lesy České republiky a Pozemkový fond. Církve budou muset v každém konkrétním případě prokázat, že nárokovanou věc vlastnily po 25. únoru 1948.

Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.