Zhruba třicítka barmských uprchlíků najde od letošního podzimu svůj domov v Česku. Kromě dokladů dostanou Barmánci střechu nad hlavou a české úřady jim pomohou také se startem do nového života. Na rozdíl od tisíců jiných imigrantů se tak Barmánci stanou VIP kastou mezi řadovými uprchlíky.
Zatímco tisíce imigrantů se musejí k lepšímu životu probojovat vlastními silami - často nelegálně a za úplatu -, ty, kteří projdou hustým sítem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, taková dřina zdaleka nečeká. Třicítka Barmánců, kteří do tuzemska přicestují v podzimních měsících, nebude muset složitě žádat o azyl a také jejich cesta k získání trvalého pobytu či státního občanství nebude tak trnitá jako u kolegů z nižší uprchlické třídy.
Azyl jim české úřady udělí už tím, že kývnou na jejich zařazení do programu. Do tuzemska se navíc dostanou mnohem snáz: letenky a další náklady spojené s cestováním nebudou hradit z vlastní kapsy, ale zaplatí je za ně české úřady.
"Česká republika převezme odpovědnost za náklady spojené s přesídlením osob. Ty budou zahrnovat zejména letenky a dopravu uprchlíků. Kromě toho může jít o náklady na nezbytnou zdravotní péči, oblečení a stravu," stojí v instrukcích, jak dojednat smlouvu mezi Českou republikou a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, již má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici. V neposlední řadě dostanou imigranti první třídy v tuzemsku také ubytování a k dobru ještě lekce češtiny.
Imigrantské kasty
Dostat se na výhodnou startovní pozici umožní spuštění národního programu "přesídlování", který poběží právě ve spolupráci s mezinárodním úřadem vysokého komisaře OSN. Podobné programy, které fungují i v jiných zemích Evropské unie, mají pomoci uprchlíkům, kteří se nemohou vrátit do vlasti, ale zároveň nemohou zůstat ani v zemi, do níž se uchýlili.
"Do programu jsou zpravidla zařazováni lidé, kteří se nemohou z rasových, náboženských či jiných důvodů vrátit domů," vysvětluje Vlastimil Vintr z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), kdo má na vstupenku do Evropy nárok.
Příkladem takových bludných uprchlíků jsou třeba právě malajští Barmánci, které si Česko vybralo pro první várku přesídlení. Extra služby pro tyto azylanty mají podle Vintra své opodstatnění. "Na rozdíl od ostatních imigrantů, kteří do země přijíždějí kvůli výdělku, nemají tito lidé na výběr," tvrdí expert na migraci.
Los padl na Barmánce
A připojuje se k němu i ministerstvo vnitra, které vysvětluje, proč se do české společnosti budou integrovat zrovna Barmánci. "Malajsie patří dlouhodobě k cílovým zemím barmských uprchlíků. Jejich postavení v Malajsii je však problematické, neboť země nezajišťuje uprchlíkům dodržování základních lidských, sociálních a kulturních práv," říká Vladimír Řepka z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Také u barmských uprchlíků existuje nicméně hrozba, že postavení azylanta zneužijí. Česko už jednu takovou zkušenost má: potomci českých rodáků z Kazachstánu, kteří na vlastní kůži vyzkoušeli pilotní program přesídlování, českého azylu využili pouze jako propustky na Západ. Přidělené byty opustili a zanechali po sobě jen dluhy za nájemné.
Kromě toho by se prvoligoví uprchlíci mohli snažit pomáhat řadovým imigrantům. Barmánci totiž budou mít nárok na to, aby za nimi mohli přicestovat rodinní příslušníci. Právě v tom ale vidí ministerští úředníci riziko. "Na základě principu jednoty rodiny by Česká republika měla umožnit vstup na území rodinný příslušníkům přesídlených osob," píše se ve zprávě. "V tomto ohledu je však nutno upozornit na stále častěji se vyskytující problém u slučování rodin, kdy je často na místě pochybnost o totožnosti členů rodiny, zejména dětí," varují úředníci.
Foto: ČTK, archiv
