Dáme hromadnou výpověď, hrozí mladí lékaři
13.03.2010 19:28
Mladí lékaři se bouří. Založili občanské sdružení a hrozí hromadnou výpovědí. Nelíbí se jim totiž podmínky, za jakých pracují. Dráždí je také nový způsob vzdělávání. Místo toho, aby se v průběhu prvních tří let před atestací specializovali a získávali zkušenosti ve svém oboru, musí se znovu školit ve všech oborech.
Svolali proto na sobotu protestní akci, kde ministryni zdravotnictví představili své příběhy. Současně ji vyzvali, aby se jejich situací podrobně zabývala a změnila vyhlášku, která podmínky jejich vzdělávání upravuje.
ČTĚTE TAKÉ: Nechceme být "produkty", brání se studenti univerzit
Univerzit bude méně, rozhodla ministryně Kopicová
Vědci opět demonstrovali. Tentokrát spolu s umělci
Příběh český: mladá absolventka si slavnostně převzala diplom z medicíny v loňském roce. Nyní se chystá složit atestaci. Nejen proto, aby se stala plnohodnotnou lékařkou. Také proto, aby konečně dosáhla alespoň na plat sekretářky. Po šesti letech studia totiž bere v jedné z nejlepších českých nemocnic - v Psychiatrické léčebně Bohnice - čtrnáct tisíc čistého.
S vysokou školou plat 14 tisíc
"Po studiu medicíny a po roce praxe mám tak nízký plat, že se o tom až stydím mluvit se spolužáky, kteří šli studovat jiné obory. Jako školenec před atestací mi náleží tabulkový plat ve výši čtrnáct tisíc," popisovala situaci začínajících lékařů dívka. Pokud by si chtěla během prvních pěti let praxe našetřit na soukromou praxi, z těchto peněz to jen těžko zvládne.
Podobně jsou na tom tisíce dalších absolventů medicíny. Podle oficiálních tabulek ministerstva zdravotnictví jim jako nástupní plat náleží 13 700 korun. V příštím roce se má sice zvednout, ale jen o 282 korun. Za dva roky by měl nastupující lékař dostat 14 830 korun.
Aby si mladí lidé polepšili, uchylují se proto často k porušování zákona: nechají se přesvědčit zaměstnavatelem a podepíšou dohodu o provedení práce. Podle té pak slouží přesčasy na pohotovostech. Přestože platný zákoník práce tolik hodin v kuse odpracovat nikomu nedovoluje.
"A to se ještě musí absolvent školy nemocnici upsat, že si to nerozmyslí a z místa během pěti let neodejde. Pokud jde o ženu, podepisuje také, že v dané době neporodí víc než jedno dítě," nastiňuje situaci vůdce Mladých lékařů Tomáš Kocourek.
Mladí lékaři se proto podle něj cítí vykořisťovaní a řada z nich uvažuje o odchodu do zahraničí. "Pokud by všechno mělo zůstat tak, jak je, dohodli jsme se, že dáme z nemocnic hromadnou výpověď," pohrozil Kocourek.
V Německu také chybí lékaři
Příběh německý: Absolvent medicíny Michal Boháč v české nemocnici nikdy nepracoval. Jen jak dokončil poslední státnici na pražské třetí lékařské fakultě a obdržel diplom, zamířil na západ od hranic. "Tady v Česku mě jednak nikam nechtěli, protože mladý lékař před atestací je spíš přítěží než čímkoliv jiným, jednak jsem nechtěl pracovat za daných podmínek," vysvětlil.
Své první místo si našel v menší okresní nemocnici jen dvě hodiny cesty za německými hranicemi. "Během prvních tří měsíců jsem si vyřídil veškeré dokumenty a zdokonalil se v jazyce, pak jsem nastoupil. Už první rok jsem dostal velmi slušnou mzdu 3662 eur, tedy kolem 92 tisíc v přepočtu na české peníze," popsal.
Kromě peněz si polepšil i profesně. Zatímco totiž čeští absolventi musejí trávit spoustu času na odděleních, které s jejich oborem nemají nic společného, v Německu mladý lékař okamžitě zamíří přesně tam, kam potřebuje.
"Podle platné atestační vyhlášky se mladý lékař v Česku připravuje první dva roky z pěti v některém z deseti základních ‚kmenů‘. Ty ale nezahrnují všechny obory. Budoucí oční lékař tak přijde po dvou letech k pacientům a umí ošetřit zlomenou ruku, ale nezvládá nic z očního lékařství. Přitom by už měl umět provádět osmdesát procent všech výkonů zcela sám," přiblížil Tomáš Kocourek.
Školitelé absolventů souhlasí. "Ani pro nás není příliš motivující a perspektivní, že dnes na pacientky na gynekologii brejlí oftalmologové a mezi nimi se pohybují dermatologové. Chceme věnovat čas především našim budoucím kolegům," přidal se děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Anděl.
PSALI JSME: Krize zdravotnictvím teprve zamává, nebude na léčení
Konec testování na HIV. Zdravotní ústavy končí
Léky dostanou kolky, plánuje Evropská unie
Na stranu nespokojených studentů se postavil také šéf České neurologické společnosti a jeden z odborníků, který absolventy před atestací školí - Otakar Keller. "Proti vyhlášce, která vznikala už za ministra Julínka, jsme několikrát protestovali. V polovině prosince roku 2008 jsem posílal na ministerstvo také dopis, ve kterém jsem žádal o diskuzi a o změnu. Dodnes jsem ale nedostal odpověď," upozornil Keller.
Rozhodnuto za jeden den
Namísto toho ministerstvo poslalo odborníkům návrh vyhlášky, kterou ale den nato ministryně podepsala. "Během jednoho dne bylo rozhodnuto. Bez diskuze, bez možnosti připomínek. To považuji za naprostou neúctu k odborným lékařským společnostem," vyjádřil se Keller. I mezi "hotovými" lékaři už proto vznikla petice proti novému systému vzdělávání, která prozatím nasbírala 780 signatářů.
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková připustila, že když loni novou vyhlášku podepisovala, bylo to s vědomím, že se "nezavděčí všem". "Nicméně odborná lékařská veřejnost nebyla schopna se stoprocentně dohodnout na tom, jak má vyhláška vypadat. A vzhledem k tomu, že financování rezidenčních míst pro lékaře v nemocnicích na rok 2010 bylo vázáno mimo jiné i touto vyhláškou, podepsala jsem ji," řekla. Na vzdělávání lékařů tak prý uvolnila půl miliardy, které tady dřív nebyly.
Případy, kdy mladí lékaři pracují daleko více hodin, než by měli, podle ní prošetří úřady práce. Slíbila také, že podrobí vyhlášku změnám. Upraví prý alespoň přípravu na atestaci. Norma by podle ní mohla vyjít zhruba za dva měsíce. Na změnách se ale nejprve musí většinově shodnout celá odborná lékařská veřejnost.
FOTO: ČTK, Tomáš Novák.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.