Na oslavu mezinárodního Dne lidských práv přišlo ve středu před kostel na pražské náměstí Jiřího z Poděbrad zhruba sto lidí. Někteří drželi vlajky, například tibetskou a českou, nebo cedule s výzvami určenými prezidentu Miloši Zemanovi, aby odstoupil z Hradu. Výročí se slaví po světě jako připomínka Všeobecné deklarace lidských práv, kterou přijala v roce 1948 Organizace spojených národů (OSN).
Anketa:
Kdyby se nyní konaly prezidentské volby, hlasovali byste pro Miloše Zemana?
- Ano, stejně jako v první přímé volbě. 20%
- Ano, i když jsem v první přímé volbě hlasoval pro Schwarzenberga. 20%
- Ne, zatímco v první přímé volbě měl moji důvěru, nyní ji ztratil. 20%
- Nehlasoval jsem pro něj v první přímé volbě a můj hlas by nedostal ani nyní. 20%
- Nevolil jsem tehdy a k volbám bych nešel ani nyní. 20%
Mezi řečníky byli zástupci více než deseti uskupení, která akci pořádala. Za organizátory z iniciativy Červená karta pro Zemana a Putina mluvila například Nikol Klevcovová, podle které Česko opouští pozici obránce práv, s níž prý souvisí zahraniční politika prezidenta.
"Ignorace je jedna z věcí, kterou vytýkáme Miloši Zemanovi," dodala. Narážela tím na nedávnou návštěvu hlavy státu v Číně, která je kritizována kvůli porušování lidských práv.
Historik Petr Placák uvedl, že "prezident je zbabělec, který proměnil Hrad na soukromou agenturu pro byznysmeny". Placák patřil i k organizátorům podobné demonstrace, která se konala rok před sametovou revolucí nedaleko na Škroupově náměstí. Tehdy to bylo jediné povolené shromáždění disidentů.
Na demonstraci řečnila také zástupkyně vietnamské komunity v Česku, která popisovala praktiky totalitního režimu v její vlasti.
Četl se rovněž dopis příbuzných a přátel ruské disidentky Natalje Gorbaněvské, která patřila k osmi statečným lidem protestujícím v srpnu 1968 v Moskvě proti srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Sovětský režim ji dlouhodobě perzekvoval. Gorbaněvská loni 29. listopadu zemřela.
