Díky zavedení možnosti zvolit si kratší rodičovskou dovolenou se v Česku zkrátila průměrná doba jejího trvání. Víc matek malých dětí tak pracovalo v pozicích s vyšší kvalifikací, měly i vyšší výdělky. Týkalo se to hlavně středoškolaček. Ukázala to nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy.
Studie se zaměřila na situaci matek po reformě rodičovské v roce 2008, kdy se přestala vyplácet jednotná měsíční dávka a zavedla se dvouletá, tříletá a čtyřletá rodičovská dovolená s různě vysokým měsíčním příspěvkem.
Podle studie má Česko "jeden z nejvelkorysejších systémů rodičovské v Evropě" a typická česká matka se dvěma malými dětmi tráví doma šest až osm let. Kvůli dlouhé pauze ztrácí kontakt s profesí i vývojem v ní. To by podle expertů mohlo být jednou z příčin rozdílu ve výdělcích žen a mužů. Ten v průměru dosahuje 22 procent a je druhý nejvyšší v EU.
Od roku 1995 do roku 2008 se vyplácel pevný rodičovský příspěvek, a to až do čtyř let dítěte. V roce 2007 částka činila 7 582 korun měsíčně. V roce 2008 se zavedla třírychlostní rodičovská se stejnou celkovou částkou. "Zavedením reformy se průměrná doba, kterou stráví české matky na rodičovské, zkrátila zhruba o šest měsíců ze 40 měsíců na 34 měsíců," uvádí studie.
Podle ní se před reformou matky vracely do práce, když bylo nejmladšímu dítěti v průměru 3,3 roku. Po změně pravidel to bylo po 2,8 roku. Ženy se základním vzděláním nastupovaly zpět do zaměstnání původně v potomkových 3,6 roku, po reformě ve 3,1 roku. Matky s maturitou se před rokem 2008 začínaly znovu pracovat po 3,2 roku, po roce 2008 po 2,8 roku. U žen s vyšším vzděláním se průměrná doba zkrátila z potomkových 2,7 na 2,6 roku. Před reformou rodičovské bylo zaměstnaných 29 procent matek tříletých dětí, po reformě 53 procent.
Studie ukázala, že díky kratší rodičovské pak víc žen pracovalo na lepších postech. "Konkrétně to znamená, že středoškolsky vzdělané matky dětí ve věku šest až sedm let zastávají častěji vysoce kvalifikované pozice. Závěry studie také dokazují, že jsou tyto matky zaměstnané v zaměstnáních s vyššími platy - v průměru o 530 korun," uvedla autorka studie Barbara Pertold-Gebicka. Podle ní je takto silný dopad reformy na zkrácení rodičovské a pracovní zařazení matek překvapivý, a to hlavně proto, že je v Česku nedostatek školek. Studie ukazuje, že i přesto ženy volí kratší rodičovskou, pokud tu možnost mají.
Od letoška se mohou rodiče rozhodnout pro ještě kratší rodičovskou s vyšším měsíčním příspěvkem, který může činit až 70 procent základu příjmu. Ministerstvo práce si od opatření slibuje mimo jiné větší zapojení otců do péče. Na rodičovskou totiž chodí 98 procent matek a dvě procenta otců.
