Pod palbou "důchoďáků"
Domovy pro seniory drtí VZP u soudu. Kvůli nízkým úhradám

Mezi zařízeními pro seniory či handicapované a VZP zuří boj, ve kterém jde o stamiliony. Mimo jiné jim prý pojišťovna proplácí úhrady za zdravotnické úkony podle dodatku ke smlouvě, který nepodepsaly. Obviňují pojišťovnu z arogance.

Všeobecná zdravotní pojišťovna v průběhu března a dubna prohrála osm soudních sporů s poskytovateli sociální péče, kam patří například domovy pro seniory a handicapované. Dalších zhruba 40 soudů ještě probíhá. Rozsudky by v nich měly zaznít do začátku prázdnin.

Mezi zařízení, která nad VZP u Obvodního soudu pro Prahu 3 vyhrála, patří například Domov se zvláštním režimem Krásná Lípa, Domov seniorů Havlíčkův Brod či Domov seniorů Magnólie z Moravskoslezského kraje. "VZP ještě nemá v ruce písemná zdůvodnění všech soudních rozhodnutí, nicméně téměř jistě se proti nim odvoláme," komentoval to mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Důvodem sporu jsou úhrady za poskytovanou zdravotní péči, u kterých loni pojišťovna prudce změnila pravidla. "VZP zavedla takzvanou regulaci, což znamená, že do určitého limitu činí hodnota bodu (ze kterého se vypočítávají úhrady za zdravotnické výkony - pozn. red.) 90 haléřů, a když se překročí ta hranice, tak bod je pouze za 40 haléřů," konstatoval právník poskytovatelů sociálních služeb, tedy soudících se domovů pro seniory a handicapované, Petr Haluza. Navíc to prý VZP učinila bez předchozího projednání, navíc v okamžiku, kdy už zařízení měla vypracované rozpočty na daný rok. "Rozumná dohoda nebyla možná," dodal Haluza.

Pojišťovna se však hájí, že to učinila pouze z ekonomických důvodů. "VZP přistoupila k uvedenému způsobu úhrad proto, že náklady při stejném počtu ošetřených pojištěnců stoupaly ročně o více než deset procent," říká Tichý.

Poskytovatelé sociální péče kvůli tomu loni přišli podle svých odhadů o 150 milionů korun, letos se jejich ztráty pohybují přibližně ve stejné výši. Podstatná část z nich proto dodatky ke smlouvě odmítla podepsat. Loni jich tento postup zvolilo více než 50 procent, letos 60 procent. To jsou řádově stovky zařízení.

"Absurdní je, že nám VZP úhrady i tak proplácí podle dodatku, který jsme nepodepsali," řekl časopisu TÝDEN Jan Gabriel z Jihoměstské sociální, která v Praze provozuje domov pro seniory. Jeho organizace se zatím s pojišťovnou nesoudí, ale chystá se k tomu. Pojišťovna po ní totiž podle Gabriela chce vrátit přeplatek za péči ve výši 270 tisíc. Jihoměstská sociální naopak tvrdí, že jí VZP dluží na neuhrazené péči 1,7 milionu korun.

Podobnou zkušenost mají i další zařízení. Podle advokáta Petra Haluzy prý kvůli tomu některá velká zařízení ročně přicházejí i o miliony korun.  "Navíc nás rozčiluje ta arogance, se kterou k nám VZP přistupuje," konstatuje Haluza.

Absurdní podle něj je i způsob účtování, který pojišťovna zvolila. Konkrétně se to týká zdravotních sester, které v zařízeních sociální péče provádějí zdravotnické úkony. Ty spadají pod takzvanou odbornost 913. Na výši jejich úhrad neexistuje ani dohoda mezi sociálními službami s pojišťovnou, není ani stanovená úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví. Takže VZP nemá podklady, na jejichž základě by úhrady propočetla.

Přesto je však proplácí, podle poskytovatelů sociální péče jsou však hluboko pod skutečnými náklady, které s ošetřováním mají. VZP se však hájí, že jim proplácí stejnou částku jako například nemocnicím. "VZP za péči sester v zařízeních sociální péče hradí částku ekvivalentní péči sester ve zdravotnických zařízeních," říká mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.