Reportáž TÝDNE
Český železniční středověk. I pára zde jezdila rychleji

Na trati mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví se v roce 2018 jezdí pomaleji než za první republiky. A to i přesto, že polovina železnice září novotou. Zbylý úsek je ale v tak zoufalém stavu, že tu každý den hrozí zastavení provozu.

Francouzský rychlovlak TGV ujede za dvě hodiny pět set kilometrů, tedy vzdálenost z Paříže do Lyonu. Jeho německá obdoba ICE se během té doby pohodlně dostane z Berlína až do Hamburku (259 km). V Česku trvá přesně dvě hodiny a dvě minuty, aby se osobní vlak 8560 "docoural" z Mělníka přes Nebužely, Mšeno, Skramouš a Katusice do Mladé Boleslavi. Cesta krásnou krajinou Kokořínska přitom měří jen 55 kilometrů.

Možná namítnete, že porovnáváme neporovnatelné, jenže je tu ještě jedno srovnání. V roce 1933 totiž parní vlak tuto vzdálenost urazil rychleji než dnešní motorák. "Ze zimního jízdního řádu 1933/34 jasně vyplývá, že to tehdy pára stihla za hodinu a čtyřicet dva minut," říká při pohledu do zažloutlého grafikonu drážní nadšenec Alan Bucsek.

Místo trati nového střihu, která lidem cestu zkrátí a zpohodlní, nastal ve středních Čechách drážní středověk. Jak je to možné? "Desítky let na nás drážní správa kašlala a nechala trať totálně zdevastovat. Dvakrát tu byl provoz přerušen a stáli jsme na pokraji zrušení. Teď jsme zhruba v polovině cesty k nápravě," vysvětluje Martin Mach, starosta turisty oblíbeného města Mšeno. S tou polovinou to docela trefil. Trať je totiž krásnou ukázkou dvou extrémů a Mšeno, ležící přibližně v půli dráhy, je klíčovou hranicí.

* V čem je tahle trať tak extrémní? 

* Co se s tratí stalo? 

* Jaké je to tudy cestovat? 

* Na co se v létě  mohou těšit místní?