Zbytečným vyhazováním peněz jsou podle českých a německých ochránců přírody úpravy koryta Labe. Podle studie, kterou si nechala vypracovat německá organizace BUND, se ani stavbou jezů nepodaří zajistit tak velkou hloubku plavební dráhy, aby přeprava nákladů po Labi přinášela zisk. Rejdaři však názor ekologických sdružení nesdílí a ministerstvo dopravy stále počítá s výstavbou jezu u Děčína.
Pro německý Svaz pro ochranu přírody a životního prostředí (BUND) vypracoval tamní Institut pro ekologický hospodářský výzkum studii Říční plavba na Labi a Sále. Ta byla nedávno zveřejněna v Berlíně a její výsledky prezentoval BUND společně s českou organizací Arnika také v Praze. "Ani plánovanými stavebními úpravami v korytě Labe není možné dosáhnout rentabilní hloubky plavební dráhy, která činí dva až dva a půl metru," sdělil předseda BUND Hubert Weiger.
Peníze investované do zlepšení plavebních podmínek, tak podle ochránců přírody zisky nepřinesou. "Stavbou jezů by se příroda podél Labe v Německu poškodila tak, že už dnes nejsou jezy politicky prosaditelné," zdůraznil Weiger. "Česká republika by měla vědět, že pět set padesát kilometrů řeky v Německu v budoucnu splavněno nebude, protože náklady by byly příliš vysoké," vysvětloval.
ČTĚTE TAKÉ: Pražská paroplavba zavede novou linku do zoo
"Česká vláda počítá s tím, že když zlepší plavební podmínky na své straně, tak za hranicemi už lodě nebudou mít problémy. Ale může se stát, že se zde zbytečně proinvestuje velká spousta prostředků, protože na německé části Labe se již investovat nebude," naznačila Jana Vitnerová z Arniky. Stát by mohl podle ochránců přírody získat peníze spíše podporou turistiky na Labi a v než okolí, než investicemi do říční dopravy.
Ministerstvo s jezem počítá
To samozřejmě rozhořčilo provozovatele lodní dopravy. "Říční doprava neztrácí na významu. Je potřeba, aby tu byla pro dopravu po silnici a železnici nějaká konkurence, která bude snižovat přepravní tarify. Pro národní ekonomiku má proto říční doprava velký význam," uvedl šéf sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky Jiří Aster.
Podle něj není pravda, že by Německo odmítalo jakékoli úpravy splavnosti Labe.
"V oficiálních plánech Spolkové republiky Německo je závazek, že zajistí minimální hloubku ponoru sto čtyřicet centimetrů po tři sta čtyřicet pět dní v roce," řekl Aster, který je členem Sdružení pro evropskou vnitrozemskou plavbu a vodní cesty, sídlícího v německém Duisburgu. "V Německu stačí pro zlepšení splavnosti koryto Labe upravit bagrováním, kdežto u nás má řeka daleko větší sklon, takže tu musí být vybudován jez," dodal.
Se vznikem jezu na Labi u Děčína české ministerstvo dopravy stále počítá. "Sice se jeho výstavba protahuje, ale jednou bychom ho tam chtěli mít," sdělil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. "Přepravní výkony říční dopravy sice nejsou velké, ale přeprava po vodě má svůj význam. Je vhodná pro převoz řady komodit, například rozměrných nákladů," poznamenal.
Foto: archiv Týdne
