Jihomoravský kraj preferuje odsun brněnského nádraží do míst dnešního nákladového dolního nádraží, shodli se radní. Klíčovou výhodu proti variantě v centru vidí ve větší připravenosti, a tedy rychlejší i jednodušší stavbě, což umožní rozvoj železniční dopravy na jižní Moravě, řekli na tiskové konferenci náměstci hejtmana Roman Hanák (ČSSD) a Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).
Současné nádraží je na hranici kapacity, přitom se v budoucnu očekává vyšší poptávka po železniční dopravě v souvislosti se stavbou nové tratě do Vyškova a Přerova či se zrychlením tratě ze Zastávky u Brna. Přibývá také dálkových vlaků.
Investorem stavby nového nádraží a přestavby brněnského železničního uzlu za více než 40 miliard bude stát, kraj má tedy pouze poradní hlas stejně jako Brno. To se dosud nevyjádřilo a chystá se tak učinit v únoru.
Kraj se rozhodl na základě studie proveditelnosti, kterou dala zpracovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a zveřejnila ji na konci loňského října. Podle ní je možné začít nové nádraží v odsunuté poloze stavět od roku 2020, stavba by měla trvat šest let. "Tato varianta nádraží je projekčně dál a má oporu v územním plánu města," uvedl Hanák.
Maleček na základě podkladů od SŽDC uvedl, že se předpokládá, že s financováním stavby by do roku 2023 pomohla Evropská unie. "Poté už je otázka evropských zdrojů diskutabilní a podle vyjádření SŽDC není jisté, zda by se tolik peněz podařilo sehnat z národních zdrojů," řekl Maleček. Výhodou je i potenciálně jednodušší napojení vysokorychlostních tratí, stát však zatím nemá ani studii proveditelnosti.
Nádraží v centru, které by se mírně posunulo, by bylo možné stavět podle studie nejdříve v roce 2026. Podle ředitele Kanceláře architekta města Brna Michala Sedláčka by to šlo však spíše za deset až patnáct let vzhledem k tomu, že by se musela tato varianta zapracovat do nového územního plánu.
Náměstci zdůraznili, že při stavbě odsunutého nádraží může být současné v obvyklém provozu, v opačném případě by muselo fungovat šestileté provizorium a vlaky by využívaly dolní nádraží a další brněnská nádraží.
Nevýhoda, kterou je horší dostupnost nádraží MHD a pěšky, považuje Maleček za zanedbatelnou. "Myslím, že dvě až čtyři minuty nejsou rozhodující," řekl Maleček. Odsunuté nádraží bude MHD hůře dostupné z většiny Brna a podle studie k němu bude zajíždět méně linek a bude potřeba více přestupů. Studie také vidí jako velké riziko, že se nestihne dostavět městská infrastruktura. V Brně kupříkladu nejezdí tramvaj k autobusovému nádraží ani po 40 letech jeho provozu.
Kraj si nedělal žádný výzkum mezi pravidelně dojíždějícími, komunikoval se starosty. "Na prezentaci jich přijelo z celého kraje 14 a spíše si přijeli vyslechnout argumenty. Písemně se vyjádřilo pět starostů, z nichž pouze jeden jednoznačně podpořil nádraží v centru," uvedl Maleček.
