Most v italském Janově byl krásný a atypický. Jako takový měl mít nadstandardní péči správce. Místo toho do něj zatékalo ze všech stran. Problém prostě dozrál a stavba spadla. Stejné potíže máme i v Česku. Kterých mostů se týkají, ale stavební inženýrka Miloslava Pošvářová z obavy před odvetou říct nechce.
Když umíte jednoduše rozpoznat vady, jsou i v Česku mosty, na které se bojíte?
Já po některých mostech raději vůbec nejezdím, protože vím, v jakém stavu jsou.
A které to jsou?
To právě nemohu konkrétně uvádět, protože tím, jak se v médiích a na přednáškách snažím vysvětlovat problémy v dopravních stavbách, často se setkávám s velmi prudkými reakcemi zúčastněných. Dostala jsem se do soudních sporů a jakékoli moje výroky jsou za této situace ostře sledovány. Je posuzováno, jestli jsem se nedotkla něčího dobrého jména nebo zda nešířím poplašnou zprávu.
Takže už vlastně nesmíte kritizovat?
Takhle si tedy já osobně svobodu nepředstavuji. Já jsem nikoho neurážela, jen jsem se snažila popsat věci tak, aby lidé měli informace. Protože když je stavba financována z peněz daňových poplatníků, mají lidé právo vědět, zda byly prostředky na most vynaloženy účelně. Každý z nás by měl mít právo žádat vysvětlení a mělo by se mu ho dostat. Ale Ředitelství silnic a dálnic ČR tady dlouhodobě nekomunikuje způsobem, jaký bych si představovala coby vhodný a dostačující.
Proč některým českým mostům nedůvěřujete?
Problém je v nedostatečné údržbě. Třeba most, o kterém mluvit mohu, pražský Barrandovský: v roce 2008 jsem tam dělala kontrolu mostních závěrů v rámci výzkumného projektu ministerstva dopravy. Těmi masivně do stavby teklo. Správcům jsem říkala, že jim teče voda do kotevních oblastí lan, která následně korodují. Bylo to před deseti lety, po tom mostě se stále jezdí a podle informací, které mám k dispozici - a jak vidíme i sami -, most nikdo neopravuje.
Takže další čekání na průšvih?
Nejde o to, že něco spadne teď, to může být klidně za těch padesát let, ale podle mého názoru jde opravdu o klasické čekání na průšvih. Problém není v jednotlivých mostech, ale v systému práce. Představte si, že máte strom a nad ním vysoké napětí. Ten strom pomalu dorůstá do výše těch drátů vysokého napětí. A jednoho dne se jich dotkne. Někdy mosty padají, když to nikdo nepředpokládá. Udělá se lidská chyba, kterou neovlivníte. Ale to jsou opravdu výjimky. Většina havárií mostů je způsobena jejich vrozenými vadami. Jsou špatně postaveny, je v nich nekvalitní materiál, nevhodný beton, je špatně udržovaný, nikdo se nezajímá o jednotlivá riziková místa, nikdo neplánuje, kdy se co opraví. A mosty zrají.
Co si myslíte o mostě, který spadl v italském Janově?
Jak se díváte na lávku v Troji?
Proč se údržba zanedbává?
NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NALEZNETE ODPOVĚDI V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 26. SRPNA 2018.
