Modrý mor
Všude samé zábradlí. Česká nádraží pohltila mánie

Modrá je dobrá, řekli si železniční správci a začali česká nádraží osazovat kilometry modrého zábradlí. Lemuje nástupiště, rampy, ale i obyčejné chodníky. Kritici mluví o "modrém moru", mnohé ohradníky považují za zbytečné a kontraproduktivní. Prodlužují totiž cestu k vlaku.

Dva perony v délce dvě stě metrů, oba obehnané zábradlím, které vás vede až na konec nástupiště směrem od obce a donutí vás ujít asi tři sta metrů navíc," popisuje vzhled nádraží v Janovicích nad Úhlavou po nákladné rekonstrukci Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě. A také člověk, jehož nevídaný rozmach modře natřených zábradlí na nádražích neskonale štve. Rozhodl se tak proti tomuto nešvaru bojovat - nejprve sběrem dat.

Trampové v době bezbariérové

Na sociální síti založil Vyka stránku Zábradlománie na české železnici, kam lidé posílají nejkřiklavější příklady takzvaného modrého moru. A že jich je! Například starý známý Braník. Nádraží na jihu Prahy, které proslulo jako místo, kde trampové nastupovali do Posázavského pacifiku, aby pak legendárním vlakem pokračovali do osad v okolí řeky Sázavy. Všichni věděli o výborné branické nádražní restauraci s místním pivem a téměř venkovské atmosféře, kam trampové a kotlíkáři skvěle zapadali. Nyní tu chlápci v maskáčích s kytarou a čutorou působí, jako kdyby přicestovali z jiné doby.

Nádraží se proměnilo k nepoznání. Přibyly dva vyvýšené perony pro bezbariérový nástup do vlaků, rampy a desítky metrů zábradlí, jež ohraničuje jakoukoli, byť jen nepatrně zvýšenou partii nádraží. Původní kouzlo je nenávratně pryč a cesta k vlakům se poněkud zkomplikovala. Zatímco dříve člověk prostě přešel svátečně využívanou první kolej, nyní ho přesně navádí zábradlí.

"Nezaujatí projektanti tomu říkají drážní debilno, autoři těchto ohrad se zahledí do norem a předpisů a vlastně už nevidí, jaký nesmysl vytvářejí. Tak jak navádějí vlak po kolejích, mají tendenci vést i pasažéry," říká Vyka. Na celé věci mu nejvíce vadí právě zbytečné prodlužování cesty k vlaku. "Zcela to odporuje současným trendům. Třeba ve Švýcarsku už léta razí myšlenku co nejkratšího přestupu mezi vlakem a autobusem, co nejkratší cesty z peronu do města, na parkoviště nebo k prodejně jízdenek. Žádné zbytečné kroky navíc. A my v této době budujeme stanice, kde nás nutí obíhat ohrady, často úplně zbytečné. Nemyslím si, že je potřeba budovat zábradlí mezi chodníkem a trávníkem," dodává Vyka.

CELÝ TEXT NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÝ JE V PRODEJI OD PONDĚLÍ 10. ZÁŘÍ 2018.