Klimatická opatření
Ekologové kritizují opatření v plánu obnovy, navrhli přesuny peněz

Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí Národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe). Podle nich jako klimaticky přínosné uvedlo i projekty, které to nesplňují. Nynější plán také nenaplňuje požadavek, aby 37 procent z celkového objemu mířilo na klimatická opatření, uvedli v tiskové zprávě zástupci organizací Hnutí Duha, Zelený kruh, Centrum pro dopravu a energetiku a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ekologové dodali, že v plánu lze očekávat změny a přesuny nejméně sedmi miliard korun. K tomu organizace uvedly několik návrhů. 

Plán by Česku umožnil v následujících letech čerpat až 172 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy po koronavirové krizi. Dalších 405 miliard by si mohlo výhodně půjčit.

Organizace v úvodu odkazují na analýzu připravenou AMO, podle níž český plán přispívá k ochraně klimatu jen z 22 procent, a ne požadovaných 37 procent. "Řada z toho, co vláda označuje 'zeleně', totiž neobstojí při bližším pohledu - ať už jde o plánované investice do fosilního plynu v teplárenství, neadresnou podporu podnikatelů zasažených pandemií, nebo zcela mimochodné navyšování základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky," uvedli ekologové.

Velký díl kritiky organizace adresují ministerstvu zemědělství. Aktivisté zdůraznili, že podíl klimatických opatřeních měla naplnit především komponenta tohoto resortu, zahrnující 15 miliard korun. "Ministerstvo v rozporu s metodikou EU vykazovalo 100procentní příspěvek ke klimatickým opatřením. Při správné aplikaci metodiky však ministerstvem navrhovaná opatření dosahují maximálně 40procentního příspěvku k ochraně klimatu, pokud ministerstvo dopředu nevyjasní detaily jejich realizace," uvedli ekologové.

Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí MZe garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. "Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos," stojí ve zprávě.

Ekologové navrhují třeba navýšení alokace programu Nová zelená úsporám, kterou má na starosti MŽP, z deseti miliard na 20 miliard korun. K dalším návrhům těchto organizací patří přesun podpory fotovoltaiky z dotací pro podniky, které podle mohou žádat i v jiných programech, k domácnostem.

Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,3 bilionu korun) přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch musí členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit také povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.

Do 30. dubna, který unijní exekutiva původně stanovila jako mezní termín pro předání plánů na využití peněz, odevzdalo Evropské komisi plány jen devět ze 27 zemí EU, ČR mezi nimi nebyla. Komise sice nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním, avšak pozdější doručení může zdržet první výplatu peněz původně plánovanou na léto.