Současná energetická krize krátkodobé řešení nemá, bude nutné se snažit co nejvíc šetřit. Problematická situace potrvá dvě až tři zimy, než se podaří zajistit dostatečnou infrastrukturu pro dodávky plynu od jiných dodavatelů, než bylo dosud dominantní Rusko. Na konferenci Institutu moderní politiky iSTAR to v pátek řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
"Nadcházející zimy budou obtížné, na to se musíme zejména mentálně připravit," řekla Drábová. Situaci v Evropě v krátkodobém horizontu může podle ní pomoct opětovné připojení dočasně odstavených jaderných elektráren ve Francii a prodloužení provozu zbývajících tří německých jaderných reaktorů. Kromě toho zbývá jen šetření na poptávkové straně trhu. Drábová připomněla, že už nyní se spotřeba plynu proti stejnému období předchozích let snížila o deset až 15 procent.
Ve střednědobém horizontu si podle Drábové musí Evropa i Česko zajistit dodávky plynu od nových partnerů a zajistit pro tento plyn infrastrukturu. "Plynu je na světě dost, jen vnitrozemské evropské státy nemají, jak ho na své území v dostatečném množství dostat. Tato infrastruktura se nevybuduje za rok. Možná za tři až pět let to takový problém nebude," řekla.
Na české i na evropské úrovni podle ní bude nutné v nynější situaci zajistit dostatečnou podporu pro chudší domácnosti, aby přestály náročné období. V opačném případě hrozí rozpad společenské soudržnosti. Zároveň ale Drábová upozornila, že nelze očekávat návrat cen energií na úroveň roku 2019.
Do budoucna vidí Drábová jako cestu pro Česko rozvoj jaderných a obnovitelných zdrojů elektřiny, které by v polovině století měly tvořit dominantní část energetického mixu. Zbývající část spotřeby by měly pokrývat nejprve uhelné elektrárny, které později nahradí plynové. Odchod od uhlí se podle Drábové uskuteční bez ohledu na rozhodnutí státu, protože uhelné elektrárny stárnou a jejich renovace bude ekonomicky neefektivní i s ohledem na dodatečné náklady na emisní povolenky.
