Expert: Piloti mohli udělat chybu nebo byli pod tlakem

Expert na letectví Tomáš Soušek, redaktor časopisů ATM a Letectví a kosmonautiky se domnívá, že s největší pravděpodobností způsobila havárii speciálu polského prezidenta Lecha Kaczyńského chyba pilotů. Ale zároveň upozorňuje, že je příliš brzy na závěry.

Jak byste popsal Tu-154M, na jehož palubě zahynul polský prezident ve Smolensku?
Je to standardní dopravní letoun určený k letům na střední vzdálenosti. Má dolet 5500 km a maximální kapacita 180 pasažérů. Tento upravený speciál ovšem mohl přepravovat méně lidí. První kus vzlétnul v roce 1968.

Letoun, který spadnul má za číslem 154 písmeno "M". Co to znamená?
Je to modernější verze oproti původním strojům vyráběným v 60. letech. Má výkonnější a úspornější motory. I když, na dnešní poměry jsou i tyto motory neekonomické. Mají velkou spotřebu a navíc nesplňují hlukové limity. Na druhou stranu je Tu-154M jeden z nejvýkonnějších letounů ve své kategorii. Bylo to letadlo, které létalo rychleji než jeho konkurenti.

ČTĚTE TAKÉ: Polský prezident nepřežil havárii letadla
                       Katyň: Genocida, válečné zločiny i mistrná propaganda
                       V Polsku zemřel veřejný život, říká zpravodaj ČT
                       Ztratil jsem přítele, řekl Klaus. Svět je v šoku

Můžete zaspekulovat co se u Smolensku mohlo stát?
Polský Tu-154M, který se zřítil, byl modernizovaný. Například šlo o přístrojové vybavení či systémy, které varují před pádem na zem. I když tento systém nemusel být v tomto případě příliš platný, protože se havárie se odehrála při vodorovném letu, respektive pomalém klesání. Letoun byl vybaven pro létání v podmínkách kategorie II dle ICAO (International Civil Aviation Organization). To znamená, že pro přistání podle přístrojů musí být horizontální dohlednost 300 metrů a spodní základna oblačnosti alespoň 30 metrů.

Podle zpráv se zdá, že počasí bylo skutečně na hraně, a je otázka, jestli nebylo horší, než na jaké byl letoun vybaven. Jestli by tedy nebylo lepší, kdyby přistál někde jinde. Dá se také spekulovat o tom, že piloti byli pod tlakem, aby přistáli ve Smolensku i přes špatné počasí. A je otázkou, jak je vybavené tamní letiště. Ale asi bych tuto havárii nespojoval s typem letounu. To, proč se vyřazuje, nebo proč jich dost spadlo, bylo totiž většinou kvůli chybě pilotů nebo kvůli špatné údržbě. Každopádně bude lepší si počkat než spekulovat.

Napadají vás nějaké podobné havárie?
Asi bych zmínil podobnost s tím, jak Polákům v lednu 2008 spadl vojenský letoun CASA 295M. Tehdy tam zahynula velká část velení letectva. Letoun tehdy také řídili vojenští piloti a přistávali v podobných meteorologických podmínkách. Také to bylo přistání napodruhé. Je tedy otázka, jestli a jaké si z této havárie vzalo vojenské letectvo ponaučení. Tehdy podle všeho vypnuli některé přístroje a nedodrželi všechny podmínky pro opakované přistání.

Jak bude probíhat vyšetřování? Nebude na vyšetřovatele vyvíjen větší tlak jak z ruské, tak z polské strany a nemůže to vyšetřování ovlivnit?
Odlišnosti budou možná ve zveřejňování informací, ale postupy pro vyšetřování havárií jsou vždy stejné a není důvod je měnit ani v tomto případě. Bude samozřejmě tlak na to, aby se to co nejrychleji vyšetřilo. Ale nemyslím si, že to bude mít nějaký přímý vliv.

Česká armáda tyto letouny vyřadila, proč? A proč je stále mají Poláci?
My jsme je vyřadili v roce 2007. Důvodem bylo to, že nesplňovaly hlukové limity a měly vysokou spotřebu. Třeba se nehodily pro cesty do Afghánistánu, protože musely absolvovat mezipřistání. Na druhou stranu naše Tu-154 byly vybaveny možná lépe než letouny u některých civilních společností. Poláci je stále mají možná kvůli nedostatku peněz nebo proto, že to pro ně není priorita. Soustředí se totiž na pořizování stíhacích letounů a modernizaci ozbrojených sil obecně.

Foto: AerolinkCharter a Wikipedia