Věznice v Hradišti
Grebeníčkova výhra. Politická vůle zřizovat muzea chybí

Komunisté opět zvítězili nad pravdou a láskou, aniž hnuli prstem. Ministerstvo spravedlnosti se totiž zbavuje věznice v Uherském Hradišti, jež se měla proměnit v muzeum totality a v níž Alois Grebeníček mučil politické vězně.

Z politických vězňů týraných v padesátých letech v obávané věznici v Uherském Hradišti vyšetřovateli Aloisem Grebeníčkem, Ludvíkem Hlavačkou a dalšími sadisty již téměř žádný nežije. "Vybavuji si teď jenom jednoho, Stanislava Lekavého. Bohužel, je zcela nemohoucí a už vám nic nepoví," říká místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek.

Autor tohoto textu ale se Stanislavem Lekavým vedl před lety rozhovor. Pamětník popisoval Aloise Grebeníčka jako nesmírně krutého vyšetřovatele s očima šelmy. "Dokonce jsem byl svědkem, jak se usmívá nad svou obětí. Nad tělem, které sám proměnil v jednu velkou krvavou ránu," vyprávěl emotivně a stejný příběh jednou vylíčil přímo Miroslavu Grebeníčkovi v televizním pořadu Kotel. Syn Aloise Grebeníčka a dosud poslanec parlamentu za KSČM se ale nikterak nedojal. Ve své knize Hradba vzdoru dokonce metody svého otce hájí.

Ostuda zažehnána

Opravy vězení a jeho proměnu v muzeum totality, jež mělo podrobně dokumentovat brutalitu vyšetřovatelů Státní bezpečnosti, ministerstvo spravedlnosti definitivně smetlo ze stolu. Poslanec Antonín Seďa (ČSSD) se totiž v polovině února zeptal na průběh rekonstrukčních prací v ústní interpelaci přímo ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Dočkal se ale šokující odpovědi. "Přehodnotili jsme situaci, pro ministerstvo spravedlnosti je ten projekt zcela neúčelný," prohlásil Pelikán.

Ostuda v rodině Grebeníčkově, kterou mohla na mnoho desetiletí způsobit muzejní expozice, je zažehnána. Skoro čtvrt století dlouhá snaha učinit z kriminálu memento, které bude připomínat, že komunismus byl podobně krutý jako nacismus a že jen v Uherském Hradišti bylo umučeno 29 politických vězňů, přišla vniveč. Zřízení muzea totality už přitom prosazovala ministryně kultury Alena Hanáková či ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Poslanec Seďa připomíná, že majitel budovy, kterým je ministerstvo spravedlnosti, slíbil jen v letech 2016 až 2018 vložit do oprav 200 milionů korun. Podle ministra Pelikána však jeho předchůdci náklady na rekonstrukci kriminálu hrubě podcenili, opravy by se prý mohly vyšplhat až na miliardu. Tu ale resort nemá, a proto se budovy raději zbaví. "Nezbývá nám než prohlásit nepotřebnost tohoto majetku, což povede k jeho převodu na Úřad pro zastupování ve věcech majetkových," shrnul ministr.

Když nejsou svědci

Převedení věznice bude znamenat, že objekt skončí v dražbě. Město do tak velkého projektu nepůjde, je nad jeho síly. Kriminál buď nikdo nekoupí, a tak časem zchátrá, nebo ho nějaký bohatý investor využije pro své zájmy, ale rozhodně ne pro muzeum. V bývalém klášteře přestavěném na sklonku 19. století na žalář přitom zůstaly unikátně zachované cely právě z dob, kdy tu v řadách Státní bezpečnosti působil Alois Grebeníček. Zřízení muzea žádá i veřejnost, a to peticí sdružení Memoria Za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, jež má přes šest tisíc podpisů a jedním z prvních signatářů byl vězeň normalizace Ivan Martin Jirous.

Místopředseda Konfederace politických vězňů Leo Žídek napsal ministru Robertu Pelikánovi dopis, v němž žádá oficiální vysvětlení. "Odpověď jsme zatím nedostali. Bohužel, dnes už není politická vůle zřizovat muzea, která připomínají nejtvrdší časy totality," posteskl si Žídek, jenž byl zatčen roku 1952 během příprav na přechod hranic a odsouzen na osm let jakožto velezrádce. Teď se ale obává, že bez přímých svědků této éry už nebude snaha připomínat si teror padesátých let. V nadsázce řečeno, na ministerstvu spravedlnosti se více než dvě desetiletí čekalo, až většina politických vězňů zemře, aby se resort mohl uherskohradišťské basy zbavit bez hlasitých protestů.