Gross: Jednání o radaru zahájila ČSSD

Bývalý premiér a šéf sociální demokracie Stanislav Gross řekl, že jednání o případném umístění amerického protiraketového radaru na území Česka zahájila vláda sociálních demokratů. Její současné vedení to ale popírá a tvrdí, že za vlád socialistů začaly jen technické konzultace s Američany, nebylo ale rozhodnuto o výstavbě radaru v Česku.

V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny Gross upozornil na to, že pro sociální demokracii v minulosti nebyl radar nepřijatelný. Nyní ho strana ostře odmítá. Gross je naopak jeho zastáncem.

Debata o radaru podle Grosse začala v letech 2000 až 2001. "V té době začaly první sondáže a v té době jsme tedy nedávali najevo, že je pro nás radar na našem území nepřijatelný. Když to vezmu věcně, pozitiva pro radar převládají," uvedl Gross, který byl v letech 2004 a 2005 premiérem a od března do září 2005 předsedou sociální demokracie. V letech 2000 až 2004 byl ministrem vnitra.

Politici vládní občanské demokracie několikrát upozornili na to, že první česko-americké kontakty ohledně radaru začaly v době, kdy byl ministrem obrany Jaroslav Tvrdík ze sociální demokracie. Tyto kontakty dali do protikladu k nynějšímu odporu socialistů k radaru. Například vicepremiér Petr Nečas už loni na jaře v parlamentní debatě uvedl, že Tvrdík, ministr obrany v letech 2001 až 2003, nabídl USA jednání o základně a že za vlády premiéra Jiřího Paroubka pro ni američtí experti v Česku vybírali lokalitu. Paroubek byl premiérem v letech 2005 až 2006.

Paroubek a stínový ministr zahraničí sociální demokracie Lubomír Zaorálek ale už loni popřeli, že by sociálnědemokratické kabinety Američanům umístění základny nabízely. Tvrdík podle nich nic nesliboval, pouze dohodl předběžné technické konzultace, po nichž by se česká vláda a parlament rozhodly.

Jednání o radaru chce klidnou hlavu

Gross v rozhovoru pro Lidové noviny říká, že on osobně u jednání o radaru nebyl. "Ale povědomí o tom, že se vedou určité technické konzultace a že se o této možnosti jedná, jsem samozřejmě měl," prohlásil.

"Domnívám se, že by České republice slušelo, aby se kolem radaru nerozpoutávalo takové politické peklo. V dlouhodobém zájmu Česka je, abychom byli ve středu zájmů Spojených států. To znamená, aby tu byl umístěn radar. To by jen přispělo k většímu zájmu velkých hráčů o Česko. Chtělo by to chladnější hlavu. Kdybych měl možnost tuto věc více ovlivnit, patřil bych k těm, kteří budou zdůrazňovat pozitiva, která by výstavba radaru v České republice přinesla," řekl Gross.

Radar má chránit USA a jeho spojence před raketami vypálenými například ze zemí, jako je Írán či Severní Korea. S radarem, který by byl umístěn v Brdech, by byla spojena raketová základna v Polsku, odkud by startovaly střely naváděné radarem na nepřátelské rakety. USA již s Českem a Polskem podepsaly dohody o zřízení těchto základen.

Proti jejich vzniku je ale ostře Rusko, které tvrdí, že radar a rakety budou namířeny proti němu. To Američané popírají. Proti radarové základně je i česká levicová opozice a většina veřejnosti. Naopak většina polské veřejnosti je podle posledních průzkumů pro základnu.

Foto: archiv Týdne, Robert Zlatohlávek, ČTK