Rozhovor TÝDNE
Halík: S Dukou si rozumíme. Až na vztah církve k moci

Teolog, filozof, profesor Univerzity Karlovy a kněz pražské Akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora Tomáš Halík (69) ve velikonočním rozhovoru pro nové vydání časopisu TÝDEN hovoří o vztahu k českému arcibiskupovi Dominiku Dukovi, o budoucnosti českých katolíků i o "křesťanských tradicích", k nimž se v čase uprchlické krize kdekdo hlásí.

Veřejnost nedostává přes média zrovna pozitivní informace o stabilitě v římskokatolické církvi. Může za to třeba i často medializovaný rozpor mezi vámi a panem arcibiskupem Dukou. Jak to vše vnímáte?

Církev je součástí společnosti a je rozdělená podobně jako společnost, a hranice nevedou mezi jednotlivými církvemi a náboženstvími, nýbrž skrze ně, napříč. Mezi věřícími katolíky, protestanty, židy, muslimy i buddhisty jsem při svých cestách po všech kontinentech planety Země poznal opravdové světce, lidi hluboké moudrosti a lásky, ale také bigotní omezence, arogantní "majitele jediné pravdy" i pokrytecké podvodníky. Tak je tomu ve všech náboženstvích. S Dominikem Dukou jsme přátelé padesát let, spolupracovali jsme v disentu, v centru podzemní církve. Rozumíme si v mnohém, s výjimkou vztahu církve k politické moci. Vím, že arcibiskup ve svém postavení nemůže být ve vztahu k hlavě státu tak svobodný jako já, nicméně náš názor na to, kde je hranice mezi vstřícnou loajalitou a zahanbující servilitou, se prostě liší.

Jak se díváte na dopis Dukových odpůrců papeži Františkovi a jak na list prezidenta Miloše Zemana do Vatikánu, v němž mezi řádky doporučuje prodloužení Dukova mandátu?

Dopisy kritických věřících i prezidenta Zemana do Vatikánu nemají žádnou cenu, jsou spíš kontraproduktivní. Vatikán je alergický na nevyžádané rady a zejména na zasahování státu do jmenování či odvolávaní biskupů. O to se už snažily diktatury, včetně komunistických papalášů. Nejde o to, zda kardinál Duka půjde do penze za tři nebo dvacet tři měsíců, ale o to, jak bude církev vypadat za deset nebo dvacet let. A to je třeba připravovat už nyní.

(Poznámka redakce: Každý biskup či arcibiskup se po dovršení 75 let, tedy takzvaného kanonického věku, musí vzdát úřadu, Dominik Duka stanovené hranice dosáhne 26. dubna. Papež může mandát biskupa prodloužit, obvykle o dva roky).

Jakou roli hrají v obrazu dnešní katolické církve média?

Mediální obraz církve u nás je většinou povrchní a komicky zkreslený. Většina českých médií postrádá odborníky na náboženské záležitosti, kteří jsou v zahraničí samozřejmou součástí prestižních redakcí.

* Jak profesor Tomáš Halík vnímá proklamace části české veřejnosti, která se pod dojmem uprchlické krize hlasitě přihlašuje ke "křesťanským tradicím"?

* Jaký je vztah českého kléru k papeži Františkovi?

* Na jaké společenské výzvy by se měla pokoušet odpovídat dnešní římskokatolická církev v českých zemích?

ODPOVĚDI NA TYTO I DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 26. BŘEZNA.