Životem a kariérou maršála Ivana Stěpanoviče Koněva i různými interpretacemi jeho odkazu se zabývají historici v sérii čtyř přednášek zveřejňovaných na webu Muzea paměti 20. století. Historici se zaměřili také na roli Koněva v umění a propagandě či péči o válečné pomníky v Česku a v Rusku. Minisérie vznikla ve spolupráci Muzea paměti 20. století a Knihovny Václava Havla. Zástupci institucí ji představili na úterním setkání s novináři v Praze.
Podle ředitele muzea Jiřího Šestáka rozhodla o tématu veřejná debata, která se ohledně sochy Koněva i jejího převzetí Muzeem paměti rozvířila. Uvedl, že úloha a život maršála i kauza jeho sochy jsou natolik zajímavé, že na tom lze interpretovat řadu věcí z 20. století a období totality.
Zatím byly zveřejněny dvě debaty ze čtyř, další budou mít premiéru 18. a 25. května. V té úvodní podle historika a moderátora Jana Kalouse jeho kolegové Eduard Stehlík, Pavel Kmoch, Pavel Žáček hovořili například o okolnostech Pražského povstání, osvobození Prahy a roli Rudé armády. Kalous uvedl, že vedle známých skutečností se debata zaměřila i na to, co se léta záměrně opomíjelo, například role vlasovců.
"Byť jsme tam mluvili o Praze, tak jsme to pojímali jako české povstání, chtěli jsme to zasadit i do toho, co se odehrávalo nejen v srdci Čech, ale co se dělo i na dalších místech v souvislosti s koncem války," řekl Kalous, který debatu moderoval.
Další příspěvek je věnován přímo Koněvovi, jeho životu i roli v armádě a politice. Historici Jiří Fidler, Jan Adamec a David Svoboda mluvili o jeho cestě do vedení Rudé armády, názorech na roli Koněva v osvobození Prahy, ale i potlačení maďarského povstání či úloze při stavbě Berlínské zdi.
Diskutovaná socha maršála Koněva
Nadcházející debata bude o soše Koněva, která donedávna stála na náměstí Interbrigády v Praze 6. "Snažili jsme se odpovědět, jakou roli sehrál maršál Koněv v tom druhém životě, jaká byla jeho role v pomníkové kultuře," uvedl historik Petr Blažek. Ten, společně s historiky Petrem Kourou, Zdeňkem Lukešem a Davidem Svobodou, pohovoří o budování obrazu Koněva po válce.
"Koněvovo jméno se objevovalo i v souvislostech již pozapomenutých," podotkl Blažek s tím, že ho nesly i důl v severních Čechách a huť na Kladně. Řekl, že obojí skončilo činnost v 70. letech, a i to mohlo být důvodem, proč byl pomník v roce 1980 v Praze postaven. Historici připomenou také autory pomníku Zdeňka Krybuse a Vratislava Růžičku a historii místa, kde pomník stál.
Poslední přednáška pak je o takzvané "pomníkové diplomacii", tedy o tom, jak se Česko stará o válečné pomníky a Rusko například o hroby legionářů. Debata se povede i o tom, proč jsou pomníky často předmětem dezinformačních kampaní.
Zástupci muzea v úterý také zmínili další možné osudy sochy Koněva, kterou mají v zápůjčce na deset let. Uvedli, že by bylo vhodné zřídit lapidárium socialistických soch, například pod Letnou, a představit je lidem s patřičným kontextem.
