Komunisti chtěli 28. říjen slavit už 14. října

Historie oslav svátku 28. října je chmurnou exkurzí do dějin republiky. Za normalizace se ten den chodilo do práce a v kalendáři bylo napsáno, že se připomíná Den znárodnění.

Se státním svátkem, stanoveným od roku 1919 na 28. říjen, byly potíže už před druhou světovou válkou. Datum se třeba permanentně nelíbilo komunistům, kteří horovali pro 14. říjen, neboť právě tento den v roce 1918 se odehrálo několik demonstrací za „československou socialistickou republiku". 

1975: Lišácké ponížení svátku

Od roku 1951 do roku 1975 se v Československu sice osmadvacátého října nemuselo do práce, přesto se neslavilo výročí založení republiky, ale takzvaný Den znárodnění. Jenže v polovině sedmdesátých let normalizační režim zjistil, že ve výroční den dosud příliš mnoho občanů stejně myslí více na narozeniny republiky než na znárodňování. Stranický implantát se neujal, a tak strana v roce 1975 učinila lišácký krok. Zákonem číslo 56 ponížila 28. říjen, tedy svátek zvaný Den znárodnění, z pozice státního svátku pouze na významný den, tedy na den bez pracovního volna. V interních stranických materiálech bylo tehdy řečeno, že tak bylo učiněno kvůli „přetrvávajícím tendencím připomínat si původní význam svátku".

Jako státní svátek v původním významu, tedy jako oslava vzniku Československa, se pak výročí 28. října vrátilo oficiálně do kalendáře teprve v roce 1988. První oslavy svátku režimu pokazila opozice. „Slavnostní atmosféru státního svátku 70. výročí vzniku Československa narušilo v odpoledních hodinách v Praze na Václavském a Staroměstském náměstí vystoupení asi 2000 osob, mezi nimiž byly také kriminální živly. Iniciátoři zneužili i část přítomné mládeže. Jelikož nebylo uposlechnuto výzev k ukončení zakázané akce, orgány Veřejné bezpečnosti ji rozhodným zásahem likvidovaly," shrnul události v Praze z 28. října 1988 komunistický tisk.  

1952: Oslavy znárodnění

28. října 1952 nepadlo v novinách ani slovo o výročí vzniku republiky či o T. G. Masarykovi. Vše se točilo kolem Dne znárodnění, který byl vyhlášen zákonem z 2. listopadu 1951. Změna byla stranou zdůvodněna lapidárně: „V říjnu 1945 převzal lid znárodněním do svých rukou nejdůležitější část národního hospodářství. Tímto činem, umožněným historickým vítězstvím Sovětského svazu ve druhé světové válce a osvobozením naší vlasti Sovětskou armádou, se stal skutkem vůle lidu a jeho tužby, prosazované v bojích trvajících po celá desetiletí." Po celá další desetiletí byl pak 28. říjen oficiálně připomínám výhradně v souvislosti se znárodňovacími dekrety prezidenta Beneše. Konkrétně s dekrety číslo 100 až 104 o znárodnění dolů, bank, pojišťoven, hutí a závodů nad 500 zaměstnanců, které byly vyhlášeny už v roce 1945, a také v souvislosti se znárodňovacím procesem po únoru 1948.

1925: Komunisti za 14. říjen!

Ani v meziválečném období neměl svátek na růžích ustláno. Datum svátku vytrvale odmítali hlavně komunisti a žádali vyhlášení oslav na 14. říjen, kdy se v republice v roce 1918 odehrálo několik demonstrací za takzvanou „československou socialistickou republiku". Dnešní encyklopedie k této události udávají následující fakta: „Na protest proti vývozu potravin a zboží do zaalpských zemí zorganizovala Socialistická rada generální stávku; k jejímu řízení byl vytvořen akční výbor (B. Šmeral, J. Stivín, R. Bechyně, J. Stříbrný, E. Franke, L. Landová-Štychová). Tento výbor dal stávce politický význam vyhlášením československé samostatnosti; jeho levicovější část se pokusila o vyhlášení socialistické republiky. Nasazením vojska se podařilo úřadům situaci zvládnout."

Velkým příznivcem oslav 14. října byl například komunistický poslanec Burian, který v roce 1925 navrhnul přímo v parlamentní řeči, jaké svátky si na další léta přejí komunisti. Jak už řečeno, prvořadý byl Den generální stávky za čs. socialistickou republiku (14. října), následně poslanec Burian navrhoval uctít dnem volna Den ruské proletářské revoluce (7. listopadu), namísto tmářských Velikonoc a Vánoc horoval pro Slavnost jara (v dubnu) a Slunovrat (v prosinci), dále pro Den K. Liebknechta a R. Luxemburgové (16. ledna), Den Leninův (21. ledna), Den Pařížské komuny (18. března), 1. květen a Den Karla Marxe (5. května).

Foto: archiv, www.21hans.estranky.cz (Most)