Hlavním vítězem cen Magnesia Litera se stal román Hella Aleny Machoninové

Knihou roku a hlavním vítězem cen Magnesia Litera se stal román Hella, literární prvotina rusistky Aleny Machoninové, v níž se biografie snoubí s fikcí. Autorka se snaží rekonstruovat osudy i vnitřní život Heleny Frischerové - české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice.

Nejlepším prozaickým dílem se v soutěži stala kniha básníka Marka Torčíka debutujícího s prózou Rozložíš paměť. Pořadatelé dnes na Nové scéně Národního divadla předali ceny v dalších kategoriích a také loni zavedenou cenu za přínos knižní kultuře. Získal ji básník Tomáš T. Kůs za propagaci české slam poetry a podporu a popularizaci literatury.

Ve vítězné knize Machoninová reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Frischerové. Původně se mělo zato, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského teroru. Před několika lety se však ukázalo, že strávila deset let v gulagu a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984.

Básník Torčík v próze Rozložíš paměť popisuje neutěšené dětství a dospívání queer chlapce vyrůstajícího na moravském maloměstě, které neodpouští odlišnost. Kniha vyprávějící o rodině, šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání s odlišnou sexuální orientací je podle porotců pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury.

Literu za debut roku získala kniha Eliho Beneše Nepatrná ztráta osamělosti, jejímž hrdinou je židovský chlapec, který přežil vyhlazovací tábor i pochod smrti a vrací se do rodné Prahy.

Čtenáři svou cenu udělili knize Martina Moravce Mezi nebem a pacientem, která je rozhovorem s lékařem letecké záchranné služby Markem Dvořákem. "Postavit se na pódium Národního divadla a mít před sebou desítky lidí, kteří toho ve světě knih tolik dokázali, je víc než sen," reagoval na ocenění Moravec. "Skoro mám až pocit, že mezi ně nepatřím. Ale poslali mě sem čtenáři, takže se snad nevzbudím."

Literu za poezii dostala Tereza Bínová za knihu veršů nazvanou Červený obr. Jako nejlepší knihu pro děti a mládež porota vybrala publikaci Myko. Kompletní zpravodaj ze světa hub Jiří Dvořák koncipoval jako časopis, který sestavily samy houby. Literu za nakladatelský čin dostalo Karolinum za Dílo Karla Šiktance, jehož jednotlivé svazky edičně připravil Jiří Brabec a graficky upravil Karel Vilgus.

Literu za publicistiku obdržela provokativní kniha filozofky Terezy Matějčkové Bůh je mrtev, nic není dovoleno, jež zahrnuje eseje psané v letech 2022 a 2023 pro Týdeník Echo. Zabývá se tématy, jako jsou podcasty, hnutí #MeToo, mizející otcové nebo technologické pokusy o dosažení nesmrtelnosti. O Matějčkové se mluvilo jako o favoritce na ocenění. Sázková kancelář Tipsport letos umožnila vsadit si na vítěze, přičemž s nejvyšším kurzem 4 ku 1 pak předběhla i Torčíka či Machoninovou.

Jako nejlepší překlad porota ocenila převod knihy Lászla Szilasiho Třetí most, kterou přeložila Marta Pató. Jeho kulisou je jihomaďarský Segedín se svými kultovními místy, kostely, náměstími a skrytými zákoutími. Literu za naučnou literaturu si odnesl kolektiv autorů Stanislav Březina, František Krahulec, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová za publikaci Louky, jejímž cílem je vysvětlit fungování lučního společenstva.

Ceny Magnesia Litera v žánrových kategoriích získali Jana Jašová za detektivku Krutý měsíc, Jan A. Kozák za fantastiku Sága o Lundirovi a Lucie Macháčková za humoristickou knihu Svatební historky. Jejich vyhlášení se letos poprvé stalo součástí hlavního ceremoniálu.

Úkolem výročních knižních cen je podle pořádajícího spolku Litera propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Chtějí tak činit bez omezení a bez ohledu na žánry. Stejnou pozornost si podle nich zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Proto bylo ocenění rozvrženo do devíti kategorií, porotu k nim vždy delegují oborově příslušné obce a organizace. Vítěze a držitele titulu Knihu roku vybírají oslovení lidé z knižní branže: od akademiků až po knihovníky a knihkupce. Literární ocenění Magnesia Litera se každoročně uděluje od roku 2002.