Robert Plaga. Ministr školství, který vzbuzuje naději

Už šest měsíců vládne České republice kabinet pod vedením Andreje Babiše. Jak se mu daří? On-line deník TÝDEN.CZ požádal experty na jednotlivé oblasti o komentář k jednotlivým ministrům. Čím se mohou dosluhující politici pochlubit, a co se jim naopak nepovedlo? Hodnotíme ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu.

Ministerstvo školství to v uplynulých čtyřech letech nemělo moc jednoduché. Že zaprášený resort pozvedne, se nejdříve čekalo od Marcela Chládka, který sice hýřil aktivitou, ale příliš se mu nedařilo v mezilidských vztazích. Pro údajné šikanování podřízených byl premiérem odvolán. Nahradila ho Kateřina Valachová, ambiciózní právnička, která však k resortu neměla žádný vztah a nerozuměla mu. Byla ale přesvědčivá a šla si tvrdě za svým. I proto se političce, takřka proti všem, podařilo protlačit kontroverzní opatření, jako byla inkluze nebo například "pamlsková" vyhláška. Nebýt její rezignace kvůli náměstkyni pro sport podezřelé z korupčního jednání, možná by se jí podařilo prosadit i tolik kritizovaný kariérní řád učitelů.

Vedení ministerstva se na pár měsíců ujal profesor Stanislav Štech, respektovaný odborník na pedagogiku a psychologii. Ten upravil vyhlášku k inkluzi, zahájil nový školní rok a po volbách předal funkci Robertu Plagovi. Členu hnutí ANO, který měl v týmu náměstků Kateřiny Valachové na starost vysoké školství.

Babiš jen těžko mohl najít člověka zkušenějšího a přitom všeobecně přijatelného. Plaga dobře zná poměry v resortu, díky svému dosavadnímu angažmá jen přesídlil do o něco větší kanceláře v téže budově. Na jednu stranu tak mohl zajistit určitou kontinuitu v případech, kde to bylo vhodné. Tím, že na ministerstvu zastupoval hnutí ANO, ale není zatížen rozhodnutími, která často bez jakékoli diskuze činila jeho předchůdkyně zvolená za ČSSD.

Je sympatické, že hned v prvním veřejném vystoupení v roli ministra neslíbil žádnou revoluci. Jeho plánem byla věcná a finanční analýza inkluze. Nelíbí se mu "pamlsková" vyhláška, která prakticky zlikvidovala bufety ve školách. Proto ji buď zruší, nebo alespoň do značné míry zmírní. Na podstatnější věci, jako státní maturity, povinné jednotné přijímačky na střední školy nebo rámcové vzdělávací plány ale nesáhl. Pravděpodobně si uvědomil, že pozice "v demisi" není pro zásadní rozhodnutí právě ideální, a tak je přenechal ministrovi, který bude mít důvěru sněmovny.

Ministr Plaga se za půl roku ve funkci nedopustil žádného přešlapu. Lze jej označit za nijak excentrického, spíše rozvážného a vysoce inteligentního představitele konzervativnějšího přístupu ke školství. Rozpory nemá ani se školskými odbory, ani reprezentacemi například vysokých škol. Co slíbil, platí. I když to není jednoduché ve chvíli, kdy doprovází premiéra Andreje Babiše, který každému na potkání slibuje miliony a miliardy tu na sportoviště, jinde na tělocvičnu nebo novou učebnu.

Robertu Plagovi lze vytknout snad jen nepříliš dobrou mediální zdatnost. Časopis TÝDEN ministra o rozhovor požádal již před více než měsícem, ten si ale stále nenašel čas. To je však pouze nepodstatný detail. Současný ministr vzbuzuje naději, že v čele ministerstva školství může po delší dobu působit člověk inteligentní, schopný kompromisu, přitom pevně názorově ukotvený. Byla by škoda, kdy se neobjevil i v nové vládě, kde by podle předpokladů mělo tento resort opět obsadit hnutí ANO.

Autorem textu je Vladimír Barák. Je expertem vydavatelství Empresa Media pro oblast školství a šéfredaktorem on-line deníku TÝDEN.CZ.