Česká justice
Hříchy soudce Novotného: diskriminace i porušení zákona

Nátlak, urážky, zbytečné průtahy, šikana při vazebním řízení, nezákonně přidělený soudce nebo mizení důkazů a manipulace se spisem. Obžalovaný česko-íránský podnikatel Shahram Zadeh požádal ministra spravedlnosti o podání kárné žaloby na soudce Aleše Novotného a v textu shrnul několik desítek porušení zákona ze strany soudu.

Protikorupční policie v březnu 2014 oznámila rekordní úlovek, obvinila celkem 15 lidí, kteří pomocí řetězce 66 firem stát obrali o 2,3 miliardy korun. Šéfem skupiny byl podle policistů íránský byznysmen s českým pasem Shahram Zadeh. Skončil ve vazbě, z níž byl propuštěn letos v únoru na rekordní kauci 150 milionů korun, přesto byl ještě v areálu věznice opět zatčen policií na základě mezinárodního zatykače vydaného Íránem a po dvou dnech propuštěn.

Zadeh se od počátku brání, že je nevinný. Hlavou organizované skupiny je podle něj i dalších účastníků kauzy někdo jiný, byznysmen sám se obhajuje, že pouze jedné z firem půjčil peníze jako věřitel od známého na zajímavou investici, navíc mnohem později, než celý systém začal fungovat, a tvrdí, že je jeden z poškozených, nikoli viník.

Postup české justice považuje za skandální. V současnosti se v Brně koná hlavní líčení v jeho kauze a Zadeh zatím tři dny vystupoval s námitkami na podjatost soudce a s upozorněními na porušení zákona ze strany justice vůči jeho osobě. Za pravdu mu částečně dal Ústavní soud, který konstatoval, že celkový postup justice vůči němu byl šikanózní.

Zadeh dlouhodobě kritizuje soudce Aleše Novotného, který jeho případ soudí, obrátil se proto i na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána s žádostí o podání kárné žaloby na soudce, kterou má TÝDEN k dispozici. Cílem je prošetřit, zda Novotný opakovaně neporušil své povinnosti a neporušoval mimo jiné zákony o soudech a soudcích, trestní řád, antidiskriminační zákon nebo listinu práv a svobod. "Celkově nelze postup soudce Novotného charakterizovat jinak než jako opakované a systematické porušení spravedlivého procesu a povinností podle zákona o soudech a soudcích," konstatuje v podání. "Nejde mi o nic jiného než spravedlivý proces, abych mohl prokázat svou nevinu," řekl TÝDNU Zadeh.

"Ministerstvo spravedlnosti se tímto podnětem v současnosti zabývá, přičemž rozhodnuto by mělo být přibližně do dvou týdnů. Konkrétní závěry tedy ještě v dané věci učiněny nebyly," sdělil TÝDNU Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

V návrhu je na více než sto stranách shrnuto několik desítek pochybení, kterých se podle něj soudce Novotný dopustil, shrnuto v několika bodech:

Zbytečné průtahy

V mnoha případech soudce podle Zadeha zbytečnými průtahy prodlužoval jeho pobyt ve vazbě a oddaloval start soudu. Například vyhotovení a doručení usnesení o přezkumu zákonnosti vazby mu v jednom případě trvalo 54 dní, ačkoli trestní řád stanoví desetidenní lhůtu. Jindy se Zadeha neptal, zda a do jakého jazyky chce tlumočníka, svévolně pak určil překladatele do jazyka farsí, který nebyl hned k dispozici, a i tím vše prodlužoval. Různé další průtahy a jejich kombinace a řetězení na hraně či za hranou zákona soudce používal podle textu stížnosti velmi často a celkově tak neefektivním a nehospodárným postupem zapříčinil neúměrnou délku trestního řízení. Jen od podání obžaloby až do podání tohoto návrhu na kárnou žalobu letos v květnu uběhlo 420 dní. Hlavní líčení začalo letos v březnu až rok po podání obžaloby, kdy soudce vyvíjel podle Zadeha nečinnost, zatímco ho držel ve vazbě. Tím podle stížnosti porušil trestní řád i Základní listinu práv a svobod, které počítají s urychleným vyřízením vazebních věcí.

Kejkle s vazbou

Dalším typem Novotného prohřešků je porušení práva na pravidelné přezkoumání zákonnosti vazby v tříměsíčních intervalech nebo zbytečné oddalování rozhodnutí o propuštění zadrženého na kauci. Přestože sám soudce Novotný rozhodl o přípustnosti kauce a potvrdil to vrchní soud, stanovení kauce a rozhodnutí mu trvalo od listopadu 2015 do ledna 2016. Zadeh tvrdí, že kvůli porušování zákona ze strany soudce strávil ve vazbě nezákonně 198 dnů.

Diskriminace kvůli původu

Podle stížnosti se soudce kromě průtahů řízení a nezákonného postupu v případě vazby dopustil i diskriminace na základě původu a jednal s ním jinak než s ostatními spoluobviněnými, čímž porušil antidiskriminační zákon i mezinárodní závazky České republiky.

Nevhodné chování a nátlak

Zadeh si stěžuje i na nevhodné chování soudce Novotného, jenž se podle něj nezdržel negativních postojů, osočoval ho z manipulace a v průběhu hlavního líčení se opakovaně dopouštěl osobních útoků. Jindy nepřípustným způsobem zasahoval do výpovědi spoluobviněného, činil na něj nátlak a nutil jej k výpovědi proti Zadehovi, naopak se odmítl se zabývat oznámením o nátlaku policejního orgánu činěným v rámci jeho řízení. Novotný mu vyhrožoval vazbou kvůli jeho trestnímu stíhání v Íránu, k pokusu dostat ho po propuštění znovu do vazby kvůli vydání do Íránu nakonec skutečně došlo, i když to nemělo právní oporu a Zadeh byl na základě rozhodnutí jiného soudce propuštěn.

Porušení práva na zákonného soudce

Dalším prohřeškem je porušení práva na zákonného soudce a svévole při výběru přísedících (o případu psal TÝDEN č. 25/2016). Novotný byl Zadehovi zřejmě cíleně přidělen v kooperaci se státním zástupcem a podílel se na tom i jako předseda soudcovské rady krajského soudu, navíc si vybral přísedící, kteří tak ztratili význam jako laická kontrola práce soudce a demokratický prvek v soudnictví.

Dále podle stížnosti Novotný Zadehovi například neumožnil nahlédnutí do spisu za účasti tlumočníka a dlouhodobě nereagoval na žádosti, aby mu to bylo umožněno, činil na něj nátlak například nuceným předvedením do budovy soudu bez obhájce, porušil zásadu rovnosti zbraní manipulací se spisem a odstraněním dokumentů nebo místo respektování zásady nestrannosti jedná jako "pomocník obžaloby".

"S ohledem na systematičnost a závažnost jednání soudce Novotného, které zásadním způsobem podkopávají důvěru v justici jako takovou a jedná se tedy o flagrantní případ kárného provinění podle § 87 odst. 1 ZSS, navrhuje oznamovatel, aby ministr spravedlnosti podal na soudce Novotného kárnou žalobu a v ní navrhl uložit kárné opatření odvolání z funkce. Vedle toho je oznamovatel přesvědčen, že je na místě využít postupu podle § 100 odst. 1 písm. b) ZSS, tedy dočasně soudce Novotného zprostit výkonu funkce. Jen tak je možné obnovit důvěru v řádný výkon spravedlnosti u KS v Brně," navrhuje ve stížnosti ministrovi obžalovaný Shahram Zadeh.