Hydrolog: Nemohlo to skončit jinak, spadlo příliš vody

Na Novojičínsku spadlo během čtyř hodin více srážek, než kolik obvykle naprší za celý červen. Příčinou byl přechod několika bouřek přes jedno území. Podle hydrologa ČHMÚ Libora Elledera to nemohlo skončit jinak než významnou lokální povodní.

Obyvatelé Kunína reportérovi on-line deníku TÝDEN.CZ líčili, že v noci ze středy na čtvrtek voda vystoupila o několik metrů za pouhou hodinu a půl, zatímco při povodních před dvanácti lety hladina stoupala mnohem pomaleji. Lidé se domnívali, že se protrhla hráz nedaleké vodní nádrže, jinak si tak rychlý vývoj událostí nedovedli vysvětlit. Co přesně se ve středu večer stalo?

Extrémně intenzivní srážky

"Intenzivní srážky mezi dvacátou hodinou a půlnocí v oblasti mezi Oderskými vrchy a Beskydy, hodinové úhrny dosahovaly 30 až 40 mm/h, celkově v maximech přesáhly 100 mm na rozvodí mezi Bečvou a Odrou," uvádí se v oficiální zprávě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V předchozích dnech meteorologové zaznamenali frontální srážky při poměrně silném větru. "Ve středu se to začalo měnit, fronta už odcházela a vítr podstatně zeslábl. Začaly vznikat normální letní bouřky, které však kvůli slabému větru přecházely pomalu jedna za druhou přes jedno místo. To bylo na vzniklé situaci výjimečné. Liják, který trvá obvykle kolem čtvrt hodiny, se tentokrát výrazně prodloužil, čímž se srážky akumulovaly. Na jedné místní stanici jsme naměřili 124 milimetrů," vysvětlil pro TÝDEN.CZ meteorolog Jan Pavlík z ČHMÚ.

Pro srovnání: Na Novojičínsku podle Pavlíka normálně za celý červen naprší asi 70 až 80 milimetrů.

Srážky nad naším územím ve středu 24. června od 16. hodiny do půlnoci - sekvence radarových snímků s půlhodinovým intervalem (časové údaje v mapách jsou ve světovém čase). Zdroj: ČHMÚ

"Intenzita těch srážek byla klíčová. Když spadne během tří až čtyř hodin sto dvacet milimetrů, tak to jinak dopadnout prakticky nemůže, i kdyby povodí bylo úplně suché," říká Pavlíkův kolega z ČHMÚ, hydrolog Libor Elleder. "Jistou roli sehrála nasycenost povodí z předchozích srážek, vše ostatní je jen variací na dané téma. O tom, jestli to dopadne o něco hůře nebo lépe, rozhoduje například to, zda se někde zablokuje most nebo jestli jsou ucpané propustky. Polohorský reliéf možná komplikuje situaci lidem na místě, voda se může valit z různých směrů, ale takovéto srážky zkrátka musí skončit významnou lokální povodní."

Příliš lokální pro předpověď

Na dlouhodobé srážky vydává ČHMÚ varování dva až tři dny dopředu. Stejné je to s varováním před přívalovými srážkami, ale dopředu není možné určit, na jakém místě přesně spadnou. "Podle vývoje vydáváme aktualizovanou výstrahu, ale ta je spíše několik desítek minut před událostí," říká Pavlík.

Pro tak malé území neexistuje ani spolehlivá hydrologická předpověď, tedy odhad vývoje výšky hladin místních toků. Povodí Jičínky zabírá plochu asi sta kilometrů čtverečních. Zmapovat území České republiky tak detailně, aby modely dovedly předpovídat vývoj i na tak malém území, není podle Libora Elledera technicky možné.

"Profil na Jičínce vůbec nemáme, pro tak malý tok vycházíme prakticky jenom ze zkušenosti. Něco jiného jsou například Malše nebo Odra. Tam se předpovědi počítají a do modelu vstupují všechny meteorologické prvky, ale nejdůležitější je opravdu to, kolik spadne srážek a jak byly předtím jednotlivé zóny povodí nasycené," říká Elleder.

Foto: ČHMÚ, ČTK, Jan Zatorsky