Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmích. Netanjahu to řekl v rozhovoru s televizí CBS. Žádní rukojmí se přímo tam ale nenašli. Poblíž však vojáci objevili těla dvou rukojmích. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy.
"Pokud tam byli, byli odvedeni," řekl Netanjahu o možném zadržování rukojmích v největší nemocnici v Gaze. Izrael podle něj má i další zpravodajské informace o rukojmích, považuje ale za lepší o nich teď nemluvit.
Tělo jedné unesené - 65leté ženy - izraelští vojáci našli poblíž nemocnice. Armáda o tom informovala už ve čtvrtek. Dnes informovala o nálezu těla 19leté izraelské vojačky jménem Noa Marcianová. Podle zdravotníků v Šífě vojáci z márnice v nemocnici odnesli mnoho dalších těl. Izraelská armáda to podle serveru listu The Times of Israel nepotvrdila, ani nevyvrátila.
Palestinští ozbrojenci do Pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října zavlekli zhruba 240 rukojmích. Nyní se jedná o propuštění alespoň části z nich výměnou za ústupky Izraele, k nimž by mělo patřit i přerušení bojů v Pásmu Gazy, na nějž Izrael v odvetě útočí.
"Pokud se nám podaří dostat zpět naše rukojmí, budeme mít dočasné příměří," řekl k tomu Netanjahu, podle něhož je dohoda o rukojmích blíže než před zahájením izraelské pozemní operace v úzkém pobřežním pásmu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců. Možnou dohodu nechtěl podrobněji komentovat.
Izraelský premiér v rozhovoru také řekl, že jeho země nechce Pásmo Gazy po válce okupovat, chce ale zajistit jeho demilitarizaci a deradikalizaci. "Chceme mít celkovou vojenskou odpovědnost, abychom zabránili opětovnému výskytu teroru," doplnil.
Další okupaci pásma, které už Izrael v minulosti okupoval, odmítá i Washington. Blinken to podle svých slov řekl přímo Netanjahuovi. Zároveň připustil, že může být přechodné období, kdy "bude pro Gazu zajištěna bezpečnost".
Šéf americké diplomacie také zdůraznil, že k trvalému míru je nutné, aby byla zajištěna politická práva Palestinců. V rozhovoru s izraelským opozičním lídrem Bennym Gancem, který nyní s Netanjahuem zasedá ve válečném kabinetu, vyzval, aby Izrael naléhavě přijal opatření k ukončení násilí izraelských osadníků vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu. Toto území, na němž má v budoucnu vzniknout palestinský stát, Izrael od roku 1967 vojensky okupuje.
Útok palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael si vyžádal na 1200 životů, hlavně civilistů. Izraelská odveta připravila o život přes 11.500 lidí; na 4.700 z nich byly děti.
Netanjahu řekl, že se Izrael snaží počet civilních obětí minimalizovat, je ale bohužel neúspěšný. Důvodem je podle něj i to, že Hamásu na životech Palestinců nezáleží.
