V krušnohorské obci Hora Svaté Kateřiny vypukla zlatá horečka. Přesněji řečeno jantarová. Německý hledač Christian Hanusch oznámil, že jen několik metrů za hranicí odkryje válečný poklad nevýslovné hodnoty - Jantarovou komnatu. Místní lidé ale ohrnují nos. Podobných oznámení už slyšeli spoustu.
Pokud někde tady Jantarová komnata je, bude na našem území, říká v hospodě jen pár metrů od hraniční čáry místostarosta Petr Pakosta. Sám vypadá jako démon Krušných hor. Má husté bílé vousy, hluboké vrásky a pod brýlemi neznatelné štěrbiny očí. Má klíče od vrat ke štole a byl u každého hledání pokladu.
V okolí, kde se kdysi těžilo stříbro a měď, je čtyřiašedesát štol. S ukrytím Jantarové komnaty je nejčastěji spojována Mikulášská, která leží na katastru české obce. Tam už pátral i proslulý hledač štěchovického pokladu Helmut Gaensel, ale nic nenašel. „Pamatuji si, jak pořádal v hospodě tiskové konference a říkal, že za dva dny komnatu otevře. Nenašel nic," vzpomíná místní Petr Fousek.
Hledá celá rodina
Lidé z české strany mají "svého vlastního" hledače. Jmenuje se Graem Smith a je z USA. V hospodě sedí jeho překladatel a asistent, ale s novináři se bavit nechce. Venku stojí jeho černý cadillac.
Co je Jantarová komnata |
Jde o umělecké dílo z počátku 17. století, které pruský král Bedřich Vilém I. věnoval caru Petru Velikému. Rozměrná místnost byla vyzdobena jantary na ploše 200 metrů čtverečných a opatřena nábytkem a vzácnými obrazy. V roce 1941 ji německá armáda z petrohradského paláce odvezla. Stopy končí v Kaliningradu. |
Naopak na německé straně byla podle Pakosty dostupná jen jedna štola. Ta už je na rozdíl od Mikulášské prozkoumána a nic v ní není. Němci v ní přesto zřídili muzeum a živí legendu o Jantarové komnatě.
Šifra mistra komandanta
Americký hledač Smith prý utratil za hledání kolem deseti milionů, úspěšný ale nebyl. Neúspěch zaznamenali i další. Kromě Helmuta Gaensela i záhadný muž ze Švýcarska. Bylo mu 81 let, mluvil plynně česky a měl řadu dokumentů z války. "Aby to místo po letech našli, vysázeli tam v řadě stromy a udělali na ně značky," vyprávěl prý Pakostovi o taktice německých vojáků. Zavedl ho i na místo, kde měl poklad být. Břízy tam opravdu byly vysázeny v řadě a na jedné z nich byla značka.
Místostarostovi to nedalo a na místo se šel podívat později. "Luštili jsme tu značku na stromě. Pak se mě kolega ptal, odkdy Němci píšou nad písmenem A čárku. Já na to, že ji nikdy nepsali," popisuje Pakosta. A tajemství záhadné značky bylo na světě. Český voják kdysi nožem na strom vyryl: Za pár - 10. Těšil se, že mu služba u armády brzy skončí. Do obce přijela i jasnovidka z Frýdku-Místku. Ani po její návštěvě se ale nic nenašlo.
Přes všechny nezdary si je německý hledač jist úspěchem. Místo, kde je poklad ukryt, našel podle souřadnic, které mu prozradil jeho umírající otec jako rodinné tajemství. Kdysi sloužil jako radista u Luftwaffe. „Ukázalo se, že za tím, o čem otec mluvil, něco skutečně je. Zadal jsem souřadnice do navigace GPS, porovnával mapy. Ulehčilo mi to práci," říká.
Poklad chce slavnostně vyzvednout o Velikonocích. Než začal kopat, místo prozkoumal speciálními přístroji na hledání kovů. Ty vyhodnocují nálezy podle barevné škály a červená barva Hanuschovi ukázala přítomnost drahých kovů. Může to být ale také stříbrná ruda, která se dodnes v okolí Hory Svaté Kateřiny a sousedního Deutschendorfu nachází. Podle Hanusche je poklad ukryt kousek od místa, kde bylo až do poloviny sedmdesátých let nádraží. Vybagroval tam do stráně díru. Už minulý pátek však německý hledač oznámil, že Jantarová komnata zřejmě pod zemí není. Vůbec ale nepochybuje o tom, že nějaký poklad ve štole přece jen bude.
Jediné, co legenda o pokladu obci zatím přinesla, je lokální sláva a příliv turistů. Místní toho chtějí využít a vybudovat v části Mikulášské štoly muzeum. V hospodě už svou šanci využili. Před časem začali živit pověst podáváním pokrmu s názvem Jantar salát. Šlo o zeleninu posypanou kukuřicí jakožto symbolem žlutého jantaru.
Foto: ČTK, Tomáš Nosil
