Odborníci na trestní právo a vězeňství připravili pět legislativních změn, které podle nich do dvou let pomohou snížit počet vězňů v Česku. Je mezi nimi zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, částečná dekriminalizace neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů. Návrhy dnes na sněmovním semináři představil Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Česko má čtvrtou nejvyšší míru uvěznění v Evropské unii: na 100.000 obyvatel připadá 180 vězňů. Počet vězňů opět stoupá od roku 2022. Zatímco loni se jejich stav zvýšil o zhruba čtyři stovky, v letošním roce jich k dnešnímu dni přibylo už 660. Za mřížemi je 19.712 vězňů a ubytovací kapacita věznic se blíží stoprocentnímu naplnění. Stát na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.
Vyspělé evropské státy přitom ohledně vězeňské populace vykazují poloviční až třetinové hodnoty než Česko. Drápal upozornil na to, že například Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko či Norsko sice posílají do vězení více lidí než ČR, ale na mnohem kratší dobu. V Nizozemsku či Francii vůbec neexistují dolní hranice trestních sazeb, jinde jsou výrazně nižší než v Česku.
Drápal se domnívá, že český stát by měl zrušit vyšší sazby pro recidivisty, které postupně zavedl po roce 1989. "Současná úprava je nekoncepční. V moderním trestním právu se trestá za trestný čin - ne za to, jaký pachatel je," prohlásil. "Sazby jsou dostatečně široké na to, aby bylo recidivistům možné ukládat o něco přísnější tresty než prvopachatelům, ale zároveň jim neukládat tresty výrazně přísnější," řekl. Zrušení speciálních sazeb za opakování trestných činů, zejména u krádeží a drogových deliktů, by podle něj uspořilo státu miliardu korun ročně.
Snížení dolních hranic trestních sazeb navrhl Drápal u těžkého ublížení na zdraví a u kvalifikované distribuce drog. Ohledně prvního trestného činu poukázal na to, že zatímco u prostého ublížení na zdraví začíná sazba už na šesti měsících vězení, u těžkého ublížení je spodní sazba tříletá. "Rozdíl je přitom v tom, zda je poškozený na neschopence 42 dní, nebo více. Tyhle sazby by se měly překrývat, nebylo to v trestním zákoníku dostatečně promyšleno," míní. U rozsáhlejší distribuce drog pak sazba začíná na osmi letech vězení. "Soudy nyní tresty často ukládají pod dolní hranicí. Neměli bychom na ně tlačit, aby vyvažovaly nepromyšlenou represi ze strany zákonodárce," poznamenal právník.
U neplacení výživného by podle Drápala prospělo netrestat nedbalostní formu tohoto trestného činu. Podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové je přístup k trestání zanedbání povinné výživy otázkou ryze politickou, nikoliv právní. Bradáčová stejně tak míní, že navržené snížení sazeb by se u drogových deliktů ročně dotklo 60 až 100 pachatelů, u ublížení na zdraví pak ještě méně lidí. "Dopady na vězeňskou populaci budou minimální," odhadla. Obává se také zrušení pravidel k recidivě. "Potom bychom museli říct, že opakovaná vražda nemá být trestána přísněji," upozornila.
Mezi další Drápalem navrhovaná řešení patří také změna mechanismu převodu nezaplaceného peněžitého trestu na odnětí svobody a rovněž změna u takzvané kumulace trestů - tedy u případů, kdy si pachatelé postupně odpykávají několik uložených trestů vězení. Experti chtějí, aby soudy v těchto situacích mohly další trest uložit pod dolní hranicí sazby.
"Tak dlouho jsme se snažili neuvězňovat pachatele, až skončí ve vězení s několika podmíněnými tresty," konstatoval Drápal. Poukázal také na to, že podmíněné tresty soudci ukládají přísnější, než by uložili v nepodmíněné podobě.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra navržené změny podporuje. Myslí si ale, že pro politiky je bude obtížné prosadit, protože Česko je dlouhodobě jednou z nejbezpečnějších zemí světa právě i díky délce ukládaných trestů. Šéf Vězeňské služby Simon Michailidis dnes zopakoval, že bezpečnostní sbor podpoří veškerá opatření, která povedou ke snižování počtu vězňů a k lepší možnosti pracovat s vězni individuálně. "Snížit počty vězeňské populace se pokoušíme 20 let, možná více. Změnilo se toho málo," podotkl s tím, že kvůli tomu cítí silnou skepsi. Jeho předchůdce Petr Dohnal zdůraznil, že změny nesmí být na úkor bezpečnosti.
Problematikou kumulace trestů, zejména ohledně přeměny podmíněných trestů na trest nepodmíněný, se aktuálně zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Na semináři to dnes uvedl náměstek Antonín Stanislav. Úřad řeší také to, zda by i vzhledem k inflaci nebylo na místě zvýšit výši tzv. nepatrné škody, která nyní činí 10.000 korun a která mimo jiné nastavuje hranici toho, odkdy je krádež trestným činem. U krádeže, neplacení alimentů a maření výkonu úředního rozhodnutí také zkoumá možnost dekriminalizace určitých jednání, případně snížení sazeb či přeformulování skutkové podstaty.
Ministerstvo také chce, aby se peněžitý trest stal trestem univerzálním a aby ho soudy musely v některých případech ukládat povinně - konkrétně u prvotrestaných pachatelů nenásilné trestné činnosti - tedy například majetkových, hospodářských či daňových trestných činů. Podmínkou by byla povinnost pachatele uhradit způsobenou škodu a složit určitou částku do fondu obětí trestné činnosti. Příslušnou novelu trestního zákoníku plánuje ministerstvo zaslat do připomínkového řízení ještě v letošním roce.
Podle kriminologických výzkumů vysoké tresty neodrazují od páchání trestné činnosti a nesnižují recidivu. Dřívější studie Nejvyššího státního zastupitelství uvedla, že za přeplněnými věznicemi v Česku nestojí vysoká míra kriminality, ale mimo jiné právě nepřiměřeně vysoké tresty u trestných činů, které nenesou velké nebezpečí pro společnost. Drápal doplnil, že politika trestání v ČR potřebuje hlubší reformy, a to jak u trestních sazeb, tak u podmíněného trestu.
