Regulace lobbingu by měla stejnou měrou zasáhnout jak lobbisty, tak také ovlivňovanou stranu. Odpovědnost nemůže nést pouze jedna skupina. Na úterním semináři v Poslanecké sněmovně o transparentnosti a zákonné regulaci lobbingu to řekl předseda Asociace Public Affairs Agentur České republiky Václav Nekvapil. Vláda v únoru schválila věcný záměr zákona, který má regulovat politický lobbing. Podle Nekvapila by měla regulace obsáhnout všechny zájmové skupiny. Zařazení mezi lobbistické organizace přitom odmítají odbory i část zaměstnavatelů.
Nekvapil řekl, že pokud regulace nebude zahrnovat všechny zájmové skupiny, povede to k masivnímu obcházení zákona. Míní, že v tuzemsku není příliš mnoho lobbistů, protože řada z nich se schovává za jiné subjekty a nechtějí se k lobbingu hlásit. Regulací lobbingu se podle něj nebojuje proti korupci, protože na ni pamatuje už trestní zákon a zákon proti lobbingu na to není zapotřebí. Jak řekl, ani zákon o lobbingu, ani trestní zákoník nenahradí to, v čem selhala politická kultura této země. "Potřebujeme více lobbingu, abychom měli kvalitnější zákony," stálo v prezentaci, kterou představil přítomným.
Předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) poznamenal, že pro něj není lobbing sprosté slovo, protože politik není pasivní subjekt. Úkolem politika podle něj je mít informace ze všech existujících zdrojů a posléze se rozhodnout. "To je to, co považuji za cenné na lobbingu: člověk si má vyslechnout všechny strany," dodal.
Místopředseda výboru a ministr pro legislativu v bývalé koaliční vládě Jan Chvojka (ČSSD) řekl, že vidí hlavní smysl regulace lobbingu v tom, že přinese víc světla do komunikace mezi politiky, úředníky a zástupci zájmových skupin. "Prostě regulace lobbingu by měla dát politikům 'noční vidění', které jim dnes chybí," podotkl. Zákon se však nesmí zaplevelit výjimkami a snaha právě o toto bude obrovská, míní.
Lobbing dosud není v české legislativě upraven. Vláda minulý měsíc schválila věcný záměr zákona, který usiluje o to, aby se lobbisté ke své činnosti přihlásili a aby se díky tomu omezily nežádoucí jevy s lobbingem spojené - korupce, střet zájmů nebo klientelismus. Návrh vznikl za bývalého ministra Chvojky.
Nejblíže k přijetí zákona regulujícího lobbing bylo v roce 2010, kdy ale regulaci zamítl Senát, protože by podle něj omezila ústavní práva. Senátní veto už nemohla sněmovna přehlasovat, protože skončilo její funkční období. Předpis počítal s registrací lobbistů u ministerstva vnitra a s tím, že veřejní funkcionáři budou schůzky s nimi hlásit jednou za čtvrt roku ministerstvu vnitra.
