Kauza Nova: Železný kvůli daním nemusí do vězení

Europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný dnes vyslechl v třetím ze svých procesů osvobozující rozsudek. Pražský městský soud ho spolu s dalšími pěti muži zprostil obžaloby z mnohamilionového krácení daní při převodu obchodních podílů v CET 21. Podle spisu ošidili stát o více než 38 milionů korun.

Rozsudek je nepravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání. "Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek, který byl předmětem obžaloby. Soud ani nedovodil úmysl obžalovaných zkrátit daň," konstatovala v odůvodnění rozsudku předsedkyně prvoinstančního senátu Dana Pacholíková.

"Já bych počkal až na písemné vyhotovení, a poté zvážím, zdali budou podány opravné prostředky, či nikoli," řekl novinářům žalobce Marek Solar. "Můžu připustit, že se objevily určité skutečnosti v průběhu dokazování, které by asi rozhodně stály za větší pozornost," dodal.

Někteří obžalovaní či jejich obhájci opouštěli soudní síň s úsměvem. "Je potěšující, že vyhrál normální zdravý lidský rozum a objektivní přístup nad konstrukcemi, které rozvíjela obžaloba, a subjektivními přístupy, které se projevovaly zejména na úrovni orgánů přípravného řízení," uvedl Železného obhájce Josef Monsport.

Advokát nešetřil kritickými výtkami na adresu policistů a žalobců. Z velkého množství známých skutečností podle něho vybrali pouze několik a na nich postavili obžalobu. "Ty ostatní prvky potlačili, nechtěli vědět. Na rozdíl od toho soud dnes zohlednil vše, co bylo k dispozici," míní Monsport.

S Železným prý po vyhlášení verdiktu ani nestačil promluvit, europoslanec od soudu ihned odjel. "Mrkli jsme na sebe a předpokládám, že (Železného) reakce byla radostná," uvedl advokát. Spokojený byl i další z obžalovaných - Aleš Rozehnal, někdejší Železného právník. "Samozřejmě tento rozsudek vítám, považuji ho za správný a spravedlivý," řekl.

Podle obžaloby byla v dubnu 1996 jménem společnosti CET 21, s.r.o. založena akciová společnost CET 21, jejíž akcie nakoupili přibližně rovným dílem Železný, Josef Alan, Fedor Gál, Vlastimil Venclík a Peter Hunčík. Železný pak podle spisu začátkem července se společníky uzavřel smlouvu o tom, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21, s.r.o., za což měli Alan, Gál, Venclík a Hunčík inkasovat každý 500.000 korun. V září od nich pak Železný vykoupil část akcií CET 21, a.s. za částku převyšující pět milionů dolarů. Faktický převod obchodních podílů na Železného všichni podle spisu zrealizovali na valné hromadě v únoru 1997.

Zatímco příjmy za údajný převod obchodních podílů v CET 21, s.r.o. se v daňových přiznáních všech čtyř mužů za rok 1996 podle spisu objevily, částky za prodej akcií danit nemuseli. Podle obžaloby byly ale peníze, které muži inkasovali za akcie, ve skutečnosti za převedené podíly. Obchod s akciemi CET 21, a.s. tak podle spisu sloužil k tomu, aby čtveřice své zisky nemusela danit a akciová společnost byla jen za tím účelem založenou "prázdnou slupkou". Podle Pacholíkové ale nebyl prodej akcií nezákonný.

Policie původně údajnou škodu vyčíslila na více než 53,5 milionu korun. Později byla částka snížena na zhruba 38 milionů, neboť Hunčík neměl jako slovenský občan v Česku daňovou povinnost, a stát tak o peníze nepřipravil. S Rozehnalem je tak stíhán za pomoc k trestnému činu.

Všech šest mužů, kterým hrozí dva až osm let vězení, od počátku obvinění odmítá. Vytvoření akciové společnosti podle nich iniciovala a financovala společnost Central European Media Enterprises. Cílem projektu prý bylo sdružit televizní licenci, kterou vlastnila CET 21, s.r.o., i servisní část, kterou zajišťovala ČNTS, jejímž majoritním vlastníkem byl americký investor CME, do jedné společnosti. Akciová společnost pak měla být obchodovatelná na pražské burze. Tento záměr ale nakonec podle nich zamítla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Celý projekt akciové společnosti tak podle obžalovaných s převody podílů v CET 21, s.r.o. vůbec nesouvisel.

Smlouvy o převodech podílů byly podle obžalovaných neplatné a půlmilionové sumy nebyly Gálovi, Venclíkovi, Hunčíkovi ani Alanovi nikdy vyplaceny. V jejich daňových přiznáních se prý smlouvy objevily omylem, po chybě Rozehnalovy matky, která tehdy spravovala jejich účetnictví.

Železný je stíhán ještě v dalších dvou kauzách, v jedné už padl nepravomocný odsuzující rozsudek. Městský soud loni v srpnu uznal europoslance vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět milionů korun.

Jiný senát městského soudu zase řeší obžalobu, v níž jde o poškozování věřitele, společnosti CME. Zároveň s europoslancem jsou stíháni i jeho bývalí právníci.

Podle policie se Železný se společníky dohodl, že na něj převedou 43,31 procenta obchodního podílu v CET 21, s. r. o., za částku převyšující pět milionů dolarů. Přestože jim Železný zaplatil, podle policie následnými transakcemi předstírali, že se vyrovnali akciemi za tímto účelem založené akciové společnosti. V daňových přiznáních za rok 1996 pak podle policie neuvedli pravdu.

Podle obžaloby sloužil převod akcií v CET 21, a. s., k zastření převodů obchodních podílů v CET 21, s. r. o., a akciová společnost tak byla jen "prázdnou slupkou". Všichni obžalovaní obvinění odmítli.

Foto: Lucie Pařízková