Kritika Zemana
Občanské fórum: Výroky prezidenta jsou nepřijatelné

Nelze být důvěryhodnými členy západního společenství a zároveň legitimizovat nebo mezinárodně podporovat agresivní politiku Kremlu. Uvedli to ve společném prohlášení někdejší zakladatelé Občanského fóra a slovenské Veřejnosti proti násilí, které vznikly po 17. listopadu 1989. Na situaci v Česku poukazují ve svém prohlášení i bývalí signatáři Charty 77, podle kterých je v zemi 25 letech po sametové revoluci "rozmělňován a opouštěn" koncept lidských práv. 

Podle polistopadových hnutí by Česko a Slovensko neměly zpochybňovat svou dosavadní zahraniční a bezpečností politiku, na které stojí jejich svoboda i prosperita. Čtvrt století od pádu komunismu je dostatečná doba na to, aby si prezidenti a premiéři obou zemí uvědomili, že tato svoboda a prosperita je v západním světě a naopak nejistota a rizika byla a jsou mimo západní svět, uvedli v prohlášení signatáři, mezi kterými jsou například Fedor Gál, Peter Zajac, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Kocáb a Petr Pithart.

Podobný názor sdílí i někdejší chartisté, podle nich je v zájmu Česka rozvíjet a zkvalitňovat vztahy především s Evropskou unií. Nelíbí se jim proto například, jak "některé podnikatelské kruhy vítají servilitu českých politiků vůči momentálním držitelům moci v Číně". Za nepřijatelné pak pokládají, aby prezident Miloš Zeman "při návštěvě Číny, kde jsou stovky politických vězňů, prohlašoval, že nechce poučovat o lidských právech, nýbrž učit se, jak stabilizovat společnost". "Představitel ČR se tak vzdává principů listopadové vzpoury a demokratických změn," uvádí chartisté ve svém stanovisku, které podepsala více než stovka lidí.

OF a VPN připomínají, že Česko a Slovensko prožívají výjimečné čtvrtstoletí bezpečí, stability, svobody a rostoucí kvality života, což je důsledkem zhroucení komunismu a sovětského impéria v Evropě. "Ale především je to dílem naší vlastní snahy definitivně ukotvit naše postavení v západním světě, v jeho bezpečnostním, právním a demokratickém sytému," zdůraznili signatáři.

Současnou politiku Česka a Slovenska vůči spojeneckým závazkům vnímají zakladatelé hnutí jakou dvojznačnou. "Naše váhání a obojakost vytvářejí nebezpečnou situaci, v které poškozujeme svou spojeneckou důvěryhodnost, své spojence, a v důsledku i vlastní geopolitickou pozici a bezpečnost," uvádí.

Chartisté vidí společnost čtvrt století po konci komunistické nadvlády jako společnost na hliněných nohou, nepřipravenou na zvládání krizí a společnost bez paměti a ideálů. Hlavní příčinou dnešního stavu je podle nich to, že politické strany, které měly být základním stavebním kamenem parlamentní demokracie, selhaly.

S vývojem společnosti za uplynulých 25 let není spokojeno ani Hnuti 17. listopadu, které proto v Den boje za svobodu a demokracii pořádá demonstraci na pražském náměstí Republiky. Její pořadatelé poukazují ale zejména na to, že je stále obtížnější získat peníze na na důstojný život. "Exekutoři, předsednictva bank, developeři, ti můžou slavit. My se potýkáme s dluhy, nejistotou a přehlížením ze strany politiků" sdělil za pořadatele Vítězslav Svoboda.