Novela
Vláda odložila zavedení otcovské, Babiš chce analýzu

Vláda v pondělí o týden odložila novelu o nemocenském pojištění, která mimo jiné obsahuje návrh na zavedení týdenní otcovské dovolené. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) požádal o analýzu nákladů návrhu. "Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) má vyčíslit dopady opatření a určit priority," řekla mluvčí ANO Lucie Kubovičová. Podle předlohy ministerstva práce a sociálních věcí by otcové měli dostávat z nemocenské 70 procent vyměřovacího základu svého výdělku, tedy stejně jako ženy na mateřské.

Nově by lidé mohli podle novely dostávat ošetřovné i na nemocné členy rodiny, kteří s nimi nebydlí. Víc sirotků by také mohlo získat důchod. Záměr zavést otcovskou či ošetřovné pro ty, kteří se starají o příbuzné, ohlásila Marksová loni v září. Opatření představila jako kroky na podporu rodin. Její ministerstvo mělo podle původního legislativního plánu vlády vypracovat samostatný zákon na podporu rodin, s ním se už nepočítá.

Podle návrhu novely by muži mohli nastoupit na týdenní otcovskou do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu. Tolik mají i ženy na mateřské. Ministerstvo uvedlo, že otcovská má motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili. Volno má také posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči, uvedli autoři návrhu. V Česku se ročně rodí kolem 100 tisíc dětí.

Otcovská by ročně vyšla celkem na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Administrativa by ročně stála 30 milionů. Nutné by bylo vydat i 40,5 milionu na úpravu počítačových systémů. ČSSZ by podle ministerstva práce musela přijmout 60 pracovníků. S tím ministerstvo financí nesouhlasí. Zavedení otcovské označilo za "velice nevhodné, a to zejména s ohledem na udržitelnost fiskální politiky".

Ošetřovné by podle návrhu novely mohli dostávat i lidé, kteří se starají "o přímé potomky a předky". Měli by ho tedy mít rodiče, prarodiče, děti, vnoučata či pravnoučata, ale ne sourozenci, tchánové či tchýně. Výdaje by mohly dosáhnout 300 milionů, na sociálním pojištění by se vybralo o 190 milionů méně a na daních o 130 milionů. Celkem je to 620 milionů. Lidé by odvedli o 90 milionů méně i na zdravotním pojištění. Na vyřizování agendy by mělo přibýt 78 pracovníků. První rok by ČSSZ vydala 43,4 milionu, pak ročně 38 milionů. Ošetřovné činí 60 procent vyměřovacího základu příjmu.

Resortu financí vadí mimo jiné přijímání dalších úředníků. Obává se také toho, že by takzvaný paragraf zneužívali ošetřující i zaměstnavatelé.

Na sirotčí důchod by mohlo podle návrhu dosáhnout víc dětí. Ministerstvo práce uvádí, že se tak "zmírní tlak" na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech aspoň rok sociální odvody či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody aspoň dva roky.

Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně. Podle ministerstva financí by ale situaci sirotků měly řešit právě dávky. Podle plánů by změny měly začít platit zhruba devět měsíců poté, co by zákon vyšel ve sbírce.