Agresivita v rodině
Každé sedmé vykázání kvůli domácímu násilí je opakované

V průměru zhruba každé sedmé vykázání kvůli domácímu násilí v Česku je opakované. Násilníci či násilnice tak museli domov kvůli ubližování blízkým opustit po zásahu policie už poněkolikáté. Je to kolem 180 případů každý rok.

Vyplývá to ze statistik Bílého kruhu bezpečí (BKB). Tato organizace pomáhá obětem trestných činů a jejich blízkým. Vykázání, které má chránit členy domácnosti před dalšími výpady, se v Česku používá od ledna 2007. Do konce letošního října k němu policie přikročila ve 13 985 případech.

Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Nemusí být jen fyzické, ale také psychické, sexuální či ekonomické. Obětí se většinou stávají ženy. Některé snášejí výpady dlouhá léta, než vyhledají pomoc. Násilí v rodinách často přihlížejí také děti, mnohé bývají i terčem ran. Na 25. listopadu připadá mezinárodní den proti násilí na ženách.

Podíl opakovaných vykázání tvoří každý rok téměř 14 procent. Podle údajů BKB letos policie do konce října rozhodla o 1060 vykázáních. Ve 159 případech neopouštěla násilná osoba domov poprvé. Loni opakovaně z bytu či domu muselo kvůli výpadům vůči blízkým odejít 182 lidí, tedy 13,5 procenta vykázaných. Nejvíc opakovaných zákroků bylo v roce 2012, a to 189. Tvořily zhruba 13,4 procenta případů. Nejvyšší byl podíl opakovaných vykázání v letech 2013 a 2015, tehdy dosáhl 13,8 procenta.

Policie může agresivní lidi vykázat na deset dní z domova, a to i bez souhlasu ohrožených osob. Dodržování opatření musí také na místě několikrát zkontrolovat. Soud může desetidenní dobu prodloužit a vykázaným zakázat přibližovat se k obětem. Ty o to už ale musejí požádat.

Vykazovaný člověk musí odevzdat všechny klíče od bytu či domu, do něhož má zakázaný přístup. Nesmí také ohrožené osoby kontaktovat. Může si vzít osobní věci a cennosti. Domů se může za desetidenní lhůtu dostat jen jednou, aby si případně vzal to, co potřebuje ke své práci. Musí ho doprovázet policista.

Do boje proti domácímu násilí se v Česku zapojila Liga otevřených mužů (LOM). Pět let pořádá kurzy zvládání vzteku pro muže a připravuje na práci s násilníky i lidi z neziskových organizací a úřadů. "Lidé, kteří nezvládají svou agresi a dopouští se násilí na svých blízkých, nejsou jen součástí problému, ale také nezbytnou součástí jeho řešení," uvedl ředitel LOM Josef Petr.

Na klíčovou roli práce s pachateli v boji proti násilí chce upozornit i kampaň #ResponsibleTogether (odpovědní společně), která v neděli začíná v několika zemích. Zastřešuje ji Evropská síť pro práci s pachateli domácího násilí (WWP EN), která sdružuje 53 organizací z 27 států včetně ligy a Diakonie ČCE.

S terapii násilných osob počítá vládní akční plán prevence domácího násilí a násilí na ženách. Podle dokumentu mělo ministerstvo práce už před časem připravit novelu o sociálních službách, která by práci s násilnými osobami zahrnovala. Zatím se v zákoně ale neobjevila. Podle návrhů by terapii mohli zajišťovat například provozovatelé intervenčních center pro oběti domácího násilí. Policie by vykazovaným rovnou předala kontakt na odborníky z těchto středisek.

Proti násilí na ženách a domácímu násilí se vymezuje i takzvaná Istanbulská úmluva. Dokument, podle něhož má třeba stát vyčlenit na pomoc obětem a prevenci peníze, má být dostatek azylových domů či se mají trestat pachatelé, budí v Česku vášně. Podle zastánců by pomohl v boji proti násilí a podpořil myšlenku rovného postavení žen a mužů, podle odpůrců by postavil ženy a muže proti sobě a ohrozil tradiční rodinu. Česko úmluvu podepsalo, zákonodárci ji zatím ale neratifikovali.