Prezident Václav Klaus udělil ve čtvrtek sedm milostí. Ve většině případů jej k tomu vedly humanitární důvody především skutečnost, že odsouzení pečují o nezletilé děti, informoval mluvčí Hradu Radim Ochvat. Mezi omilostněnými jsou i dva občané Ukrajiny, kterým bylo prominuto vyhoštění.
Prezident prominul dvouměsíční trest odnětí svobody uložený Janě Csuporiové za neoprávněné užití platební karty její sestry. Přihlédl přitom k potřebě péče o roční dceru, o niž se žena řádně stará.
Občanům Ukrajiny Volodimiru Jurieviči Girjovi a Oksaně Michajlovně Lovgové prominul trest vyhoštění, který jim byl uložen za neoprávněný pobyt na území České republiky. Přihlédl přitom k faktu, že se oba odsouzení dopustili svého provinění více než před 15 lety. Navíc Girjov se žádné jiné trestné činnosti nedopustil, trest odnětí svobody vykonal.
Eva Kaločaivoá nedbala na školní docházku svého postiženého syna, za což jí byl udělen trest odnětí svobody, ke kterému navíc nenastoupila bezodkladně. Klaus jí prominul zbytek trestu, z nějž už část vykonala, a uložil podmínku na jeden rok.
Dále prominul trest odnětí svobody uložený za majetkovou trestnou činnost Martině Kotíkové. Odsouzená se dopustila činu skoro ještě jako mladistvá a nyní se řádně stará o svého 7měsíčního syna, který by v případě jejího nástupu do výkonu trestu musel být umístěn do ústavní péče.
Další omilostněnou je Gabriela Sommerová, která se dopustila úvěrového podvodu. Prezident ji omilostnil pod jednoroční podmínkou, kdy se nesmí dopustit žádného trestného činu. Přihlédl k tomu, že řádně pečuje o svých pět nezletilých dětí.
Bohumile Svobodové prominul Klaus zbytek trestu zákazu řízení motorových vozidel, a to s účinky zahlazení odsouzení (tzn. nebude mít zápis v trestním rejstříku - pozn. redakce). Přihlédl k dosud řádnému životu ženy, která v minulosti nebyla trestána. Navíc již uhradila peněžitý trest.
Pražský hrad udělení milostí opět oznámil v předvečer státního svátku 28. října, tedy Dne vzniku samostatného československého státu. Loni bylo ve stejný den omilostněno osm lidí.
Prezidentské milosti se v posledních dnech staly tématem politických diskusí - poté co týdeník Respekt napsal o možné korupci při rozhodování o jedné z nich. Klaus takovou možnost vyloučil.
Někteří politici navrhli, aby rozhodnutí o udělení milosti spolupodepisoval pověřený člen vlády, například ministr spravedlnosti. V souvislosti se snahou části politické scény prosadit přímou volbu hlavy státu se uvažuje o širších změnách pravomocí hlavy státu.
