Stínová komise
Konec uhlí v Česku má být co nejrychleji. Nejpozději do roku 2031

Konec využívání uhlí v Česku je nevyhnutelný a musí být co nejrychlejší. Pokud chce ČR dostát cílům, ke kterým se zavázala ratifikováním Pařížské klimatické dohody, je nutné ukončit výrobu elektřiny z uhlí nejpozději v roce 2031. Na on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci stínové uhelné komise, která je oponentem a protějškem vládního poradního orgánu.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí řekl, že uhelná komise by příští čtvrtek 26. listopadu mohla už doporučit vládě scénář odklonu od uhlí v ČR. Zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle několika zdrojů je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.

Podle zástupců stínové uhelné komise jsou ale všechny navrhované scénáře nedostatečné a ke konci spotřeby uhlí v Česku by mělo dojít dříve. "Naše stanovisko je poměrně jednoznačné - čím dříve zastavíme spotřebu fosilních paliv, tím lépe - z pohledu změny klimatu," řekl ve čtvrtek klimatolog a člen stínové uhelné komise Alexander Ač. Podotkl, že vnímá, že pro společnost to není reálné. "V zásadě se ale domníváme, že je možné během tohoto desetiletí vyloučit spotřebu uhlí úplně z energetického mixu," uvedl.

Rozvoj regionů je podmínkou

Tato přeměna musí podle řečníků jít ruku v ruce s rozvojem regionů. Členka komise Jitka Češková, která pochází z blízkosti elektrárny Chvaletice na Pardubicku, uvedla, že konec uhlí přináší na lokální úrovni mnoho příležitostí a má pozitivní dopad na zdravotní stav lidí. "Peníze na podporu uhelných regionů musí sloužit k rekvalifikaci lidí odcházejících z uhelného průmyslu a projektům vytvářejícím čistá pracovní místa. V zahraničí běžně probíhá proces přechodu na obnovitelné zdroje energie tak, že se na něm podílí i lidé, kteří transformací mohou získat lepší uplatnění," řekla.

"Uhelná komise při rozhodování o termínu konce uhlí nepočítá s potenciálem obnovitelných zdrojů energie, který v Česku máme. Doporučujeme vládě zadat vypracování studie s ambicióznějšími cíli snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030," doplnil Ač, který je výzkumným pracovníkem CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Současnou situaci připodobnil k silnému kuřákovi, který se při návštěvě lékaře ptá, kolik cigaret může ještě vykouřit, aniž by dostal rakovinu. "My ještě tu rakovinu nemáme, ale máme už hodně nepříjemných příznaků - silný kašel, zúžené cévy. Ten doktor vám samozřejmě řekne, že je ideální, abyste přestali hned a už nikdy nekouřili. Ale samozřejmě může to být pro toho člověka šok," dodal Ač.

Stínová uhelná komise je neformální skupinou složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají zástupci organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima. Závěrečné stanovisko této komise k útlumu energetického využívání uhlí v ČR lze najít na jejím webu.