Přírodovědec
Konvička: Neexistuje umírněný islám, ale umírněný muslim ano

Profesí je Martin Konvička přírodovědec, entomolog. Ale více než jeho vědecká pojednání o českých motýlech se nyní veřejně přetřásají jeho "amatérská" vyjádření o islámu a muslimech. Je spokojený, že po letech nezájmu se konečně o jeho názorech a tvrzeních mluví a diskutuje.

"Pět let jsme křičeli, aby se s námi někdo bavil, a teď je to konečně tady," říká docent Jihočeské univerzity Martin Konvička. V posledních dnech je tento hlavní představitel iniciativy Islám v ČR nechceme v papírových i internetových novinách, v rozhlasu i televizi. Má zaryté příznivce stejně jako odpůrce. Jihočeská univerzita je emailovými dopisy obou skupin doslova zavalená. Konvička si ve svých prohlášeních nebere příliš servítky. "Islám je promakaný systém k získání moci prostřednictvím zotročení lidí," tvrdí například.

Právě forma, jakou se vyjadřuje, vadí i některým lidem na univerzitě. Předsedkyně tamní etické komise Hana Šantrůčková už sdělila, že vedení přírodovědecké fakulty by mělo zvážit jeho další zaměstnání, pokud nezmění způsob svého vyjadřování.

Děkan fakulty a poslanec za TOP 09 František Vácha se ovšem Konvičky zastal. Tvrdí, že jeho protiislamistické aktivity jsou jeho soukromou záležitostí a do školy tyto věci nezatahuje. "Pan Konvička je výborný přírodovědec, entomolog, má vynikající výsledky, dobře učí a studenti ho mají rádi. Co je pro mě taky důležité je to, že svojí osobní angažovanosti v problematice islámu vůbec nezatahuje do školy, nepropaguje to, zjišťoval jsem si, že o tomto tématu na přednáškách vůbec nemluví. Takže jeho mimoškolní aktivita je skutečně odstřižená od jeho profesního života. Nemám důvod to řešit," řekl Vácha pro lidovky.cz.

Konvička tvrdí, že by se sice raději zase věnoval více vědě, ale události ho stále tlačí k protiislámským akcím. Do roka by například chtěl zaplnit pražskou Letnou - jako tomu bylo třeba v listopadu 1989. "Pokud politické a společenské špičky nezačnou proti islámu něco dělat, budou se muset najít jiné," řekl Konvička on-line deníku TÝDEN.CZ.

Knihy na střední škole

O islám se začal zajímat už na střední škole. "Hodně jsem četl. Nad rámec dějepisu. A myslím, že jsem princip, jak islám funguje, pochopil právě už na střední škole," říká. Podle Konvičky až do 70. let minulého století byl pohled západních intelektuálů na islám poměrně jednoznačný: muslimové byli nepřátelé nebo zaostalci.

Jenže pak, nejspíš i pod vlivem palestinsko-izraelského konfliktu, se pohled západoevropského světa začal měnit, jak říká Konvička relativizovat. "Nový" pohled byl k dosavadnímu evropskému přístupu hodně kritický, podle Konvičky ho popisoval jako koloniální, nebo západocentristický.

Moc to nerozebíral, stejně žil za Železnou oponou, muslimové byli daleko. Jenže pak Železná opona spadla a především - přišel teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku nebo zastřelili nizozemského politika Pima Fortuyna, který navrhoval zavřít hranice před muslimy, či jeho rodáka, režiséra Theo van Gogha, který natočil film o násilí na muslimských ženách.

V tu chvíli začal Konvička studovat islám mnohem podrobněji, ze všech dostupných zdrojů včetně internetu. "Vadilo mi lavírování médií i státníků, že islám za to nemůže, jen někteří zlí muslimové," konstatuje Martin Konvička. "Jenže já vím, co se píše v Koránu."

Kovaným odpůrcem

To už byl kovaným odpůrcem islámu. Na internetu se například seznámil s osudy žen, které žily v muslimské komunitě, a jejich muži je bili, ponižovali nebo jim vyhrožovali, že už nikdy neuvidí své děti. "Jsou to klasické sekty s vymýváním mozků," tvrdí Konvička. "Jedna žena, muslimka-odpadlice napsala, že by islám nepřála ani svému největšímu nepříteli."

V tu dobu se seznámil s Pavlínou Bitarovou, která konvertovala k islámu a žila v komunitě v Brně. "Byl jsem naprosto šokován, zděšen, co jsem se od ní dozvěděl." Podle Konvičky jí ale nikdo nechtěl poslouchat, nikdy jí nevěřil. Bitarové se později z brněnské komunity podařilo uprchnout. Podle Konvičky je islám ideální právě pro zlé, agresivní muže a zranitelné ženy, naopak nepřátelský k samostatným, dominantním ženám.

"Parazituje na tom nejhorším, co v nás je. Nebo využívá naopak to nejslabší. Je to tvrdá, ostrá manipulace s lidskou přirozeností. Nedává možnost volby," tvrdí Konvička, který se sám nehlásí k žádné víře. Zároveň uznává, že zdaleka ne všichni muslimové dodržují všechna předepsaná pravidla, takže nejsou tak "nebezpeční".

Podle Konvičky je v Česku víc žen, které se bojí o své děti. "Muslim je lépe hodnocen, když si vezme nemuslimku, má s ní dítě a vychová z něj nového muslima," vysvětluje Konvička. "Když ovšem muslim nevychová své dítě, přijde do pekla."

Ať opustí islám

Korán podle Konvičky píše, že cokoli se nevěřícím děje špatně, to je dobře. Mešity jsou jakési pevnosti na cizím území.

Konvička tvrdí, že ideální by bylo, kdyby muslimové žijící v Evropě islám opustili. "Nevěřím, že k tomu budou mít zájem, když jim budeme islám vychvalovat," poznamenal Konvička. Chyba podle něho nastala už v době, kdy do Evropy přicházeli první muslimové, a politici místo toho, aby je lákali na západní kulturu, říkali, jak si váží jejich víry.

Zároveň je podle něho zapotřebí vést debatu s umírněnými muslimy a bránit šíření islámu ve školách nebo třeba v armádě. "Neexistuje umírněný islám, ale umírněný muslim ano," konstatuje Konvička. Politici by podle něho měli stanovit přesné mantinely, co je pro naši společnost ještě přijatelné a co už nikoli.