Politické turbulence narušují stabilitu zázemí pro vědu a výzkum, aby se s ním mohlo pracovat dál. Fungující propojení byznysu s vědou, výzkumem a školstvím je běh na dlouhou trať. Školy i výzkumné ústavy se toho musejí ještě hodně naučit, řekla v rozhovoru on-line deníku TÝDEN.CZ první místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a bývalá ministryně školství Miroslava Kopicová.
Premiér Jiří Rusnok se dnes pro Hospodářské noviny vyjádřil pro koncepci rozdělení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na dva rezorty, a to ministerstvo pro vědu, výzkum a vysoké školství a dále ministerstvo, které by mělo na starosti vzdělávání a kulturu. Je podle vás takový koncept smysluplný a reálný?
Je skutečně pravdou, že řízení vědy a výzkumu u nás si zaslouží silnější postavení a dostatečné profesionální zázemí, ministerstvo pro vědu, výzkum a vysoké školy si dovedu dobře představit. Ale připomínám, že dnes stojí v čele Rady pro výzkum, vývoj a inovace premiér. Jsem ale trochu rezervovaná k radikálním změnám, když vidím, jak je naše politická scéna nestabilní. V době, kdy jsem byla na ministerstvu školství, se během čtyř let vystřídalo pět ministrů školství. Zatímco v Radě pro výzkum, vývoj a inovace jsme za sedm let dokázali provést reformu celého systému podpory výzkumu, žádný z ministrů školství neměl dostatečnou legislativní sílu a čas, aby mohl dokončit reformu vysokého školství. Jsem přesvědčena, že základní podmínkou vytvoření nového ministerstva pro vědu, výzkum a vysoké školy je reforma státní správy, a tím její stabilita a profesionalizace.
Pak by to fungovat mohlo?
Například v Dánsku to funguje skvěle. Je ale také třeba uvážit, že naše základní a střední školy jsou zřizovány obcemi a kraji, patrně by v regionálním školství šlo o malé ministerstvo. Nicméně rozdělení by nejspíš odstranilo jeden problém: vnímala jsem, že ministři, kteří přichází do rezortu školství, málokdy mají vztah k oběma sférám. Jsou ministři, kteří rozumí vědě a vysokým školám a trochu se bojí základního a středního školství. Nebo naopak mají k této úrovni školství blízko a zase se ztrácí ve vysokých školách a výzkumu. Spojení s kulturou je možné.
Nedošlo by tím rozdělením, kdy by vysoké školství spadaly do jiného rezortu než střední a základní školy k určité diskontinuitě vzdělávacího systému? Nebo by to naopak pomohlo lepšímu propojení akademické sféry se soukromým sektorem?
Je důležité, aby školy byly kvalitní. K tomu regionální a vysoké školy nemusí nutně být pod jednou střechou. Kontinuita mezi regionálním a vysokým školstvím může probíhat při kompetentním fungování dvou rezortů dobře. Při špatném řízení jednoho ministerstva nebude fungovat ani "malé" školství, ani vysoké školy. Pokud jde o vysoké školy, při přechodu pod nové ministerstvo by asi velký otřes nenastal. Pro výzkum by to byla velká změna, kterou by bylo nutné dobře připravit.
Jestli by ministerstvo vědy a vysokých škol pomohlo lepšímu propojení akademické sféry se soukromým sektorem? Dobrá spolupráce mezi nimi stojí především na podnicích a školách samotných, na kvalitním aplikovaném výzkumu, inovační poptávce, schopnosti komercionalizovat výsledky, chránit duševní vlastnictví a podobně. To nejsou témata úplně blízká ministerstvu školství ani ministerstvu vědy.
Co říkáte na sankce, pro ty, co nevykazují výsledky?
RVVI zavedla v rámci reformy V+V hodnocení výsledků výzkumu. Metodika, kterou jsme uplatnili pro hodnocení, je základem pro rozdělování institucionálních prostředků na výzkum. Šlo o radikální změnu financování a nebylo možné na základě hodnocení v krátkém čase dělat tvrdé zásahy do celého systému. Postupně v letošním roce jsme skutečně provedli přímou kontrolu výsledků. Našli jsme projekty bez výsledků za 600 milionů korun. Rada se rozhodla uplatnit sankce poskytovatelů v plné výši. Dá očekávat, že se správci kapitol vzpamatují a toto už v dalších letech nedopustí.
Co dělat proto, aby ti nejlepší vědci neodcházeli do zahraničí?
To je jiná otázka. Náš systém podporuje kvalitní výzkum. Ale to ještě neznamená, že jde o výzkum srovnatelný se světovou špičkou. Ale máme některé týmy, které takové jsou. Jsou opravdu výborní a ke svému dalšímu rozvoji, kterého jsou schopni, potřebují úzkou spolupráci s nejlepšími pracovišti ve svém oboru na světě, přístup k výsledkům a přístrojům, které u nás nemáme. Pokud jim strop, kterého dosáhli, neodstraníme, prostě odejdou tam, kde jim umožní další odborný růst. A odejdou ti nejlepší. Proto se snažíme vytvořit kolem našich uznávaných vědců týmy a pracoviště, která budou naopak atraktivní pro vědecké špičky ze zahraničí. Dát jim dlouhodobou perspektivu a podmínky srovnatelné s obdobnými pracovišti v zahraničí. Naším cílem musí být patřit mezi nejrozvinutější země, podporovat elitní výzkum a své bohatství na něm postavit. Nejlepší cestu ukázal profesor Antonín Holý a jeho ústav, který svou profesionalitou vytváří 98 procent vlastních příjmů Akademie věd ČR. Rada pro výzkum, vývoj a inovace o způsobu podpory excelentní vědců jedná dlouho a jsme v zásadě dohodnuti. Považujeme ho za dokončení reformy, protože tato část v systému podpory české vědy a výzkumu dosud chybí.
Jaká je podle vás strategie lepšího propojení akademické sféry na byznys, aby tato spolupráce fungovala? Je to dlouhodobější problém a kritizují to dokonce i zástupci průmyslu. Je to navíc problém už středního školství.
Jsou země, kde spolupráce funguje dobře. Rozdíl vidím především v tom, že se jedná o dlouhodobou spolupráci mezi firmami a vysokými či středními školami. Firmy a vysoké školy u nás žijí svým životem, izolovaně. Nedá se očekávat, že podnik prostě přiběhne s akutní zakázkou a vysoká škola bude mít volnou kapacitu a připravený výstup, kterým podnik vybaví. Úspěšné projekty stojí na dlouhodobé spolupráci, propojení odborníků z praxe s výukou, oba partneři se znají, vědí o společných tématech, diplomové a doktorské práce jsou na potřeby podniků orientovány a často se v nich i realizují. I u nás ale taková partnerství už existují, jsou vysoké školy, které ani nestíhají zakázky podniků. Ale je jich stále málo.
Co ale s tím?
Pro ty, kdo skutečně tuto spolupráci chtějí a potřebují, máme velkou šanci prostřednictvím strukturálních fondů velmi výrazně podporovat aplikovaný výzkum, inovace, transfer technologií. Firmy s inovačním potenciálem a jejich spolupráce s výzkumnou sférou jsou základem podpory v budoucím programovacím období. Bude možné financovat služby, poradenství, vzdělávání a další formy. Na vysokých školách je třeba učinit podnikání součástí výuky, vést mladé lidi nejen k vědecké práci, ale naučit je hledat dobré obchodní příležitosti a obchodní partnery, se kterými by uvedli výsledky svého výzkumu do života...
Jaký je tedy časový horizont, kdy by takové propojení mohlo podle vás začít reálně fungovat, aby spokojenost byla třeba i na obou stranách?
Operační programy jsou na období 2014 až 2020. Já vždycky říkám, že jestli nevyužijeme tyto strukturální fondy, tak jsme propásli svoji šanci.
| Tvrzení premiéra Jiřího Rusnoka považuje předseda AV ČR Jiří Drahoš za šokující. Rusnokovo vyjádření zásadně odmítli sociální demokraté a někteří vědci, naopak Svaz průmyslu a dopravy ČR premiéra podpořil. "Docela mě šokovalo, když pan premiér v dnešních Hospodářských novinách víceméně opakuje naprosto nesmyslnou rétoriku Svazu průmyslu a dopravy nebo některých průmyslových lobbistů, kteří samozřejmě za vědu považují to, co jim přinese prospěch zhruba do jednoho roku," reagoval Drahoš. Podle místopředsedkyně ČSSD Aleny Gajdůškové by měl premiér, byť v demisi, velmi vážit svá slova. Likvidovat jedno z nejvýznamnějších pracovišť s mezinárodním přesahem, jako je Akademie věd ČR, které pro to vytváří předpoklady, je podle ní neodpovědné vůči budoucímu vývoji. Podle historika Františka Šmahela bylo Rusnokovo vyjádření neuvážené. "Jako by bylo bez informací o tom, co se v AV ČR vlastně děje. Já tento vývoj sleduji čtvrt století a jsem jeho součástí, tak vím, že čas od času takový závan proti akademii je, a je zajímavé, že jenom proti akademii, která může vykázat výsledky. Je pozoruhodné, že se to vede proti těm, kteří skutečně bádají," řekl Šmahel, který je favoritem na letošní Národní cenu vlády Česká hlava. Svaz průmyslu a dopravy ČR naopak uvedl, že některé výzkumné instituce, zejména AV ČR, jsou nedostatečně efektivní a málo vydělávají na svých patentech. Ve světě jsou podle SP ČR právě patenty uznávány jako důležité pro konkurenceschopnost země. Akademie věd ČR musí podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka být řízena manažersky. |
