Rozhovor TÝDNE
Advokátka metanolových obětí: Nedočkali se peněz ani lítosti

Před pěti lety ochromila metanolová aféra celou Českou republiku. Čtyřicet sedm lidí, kteří se napili závadného alkoholu, přišlo o život. Nejmladší oběti bylo šestnáct let. Desítky dalších osob mají doživotní následky, jiní dodnes oplakávají předčasně zesnulé členy rodiny. Zmocněnkyně několika obětí, advokátka Judita Pelechová, považuje aféru za výjimečný případ v české justici.  

Co je nyní, pět let po vypuknutí metanolové aféry, vaší hlavní snahou v roli zmocněnkyně obětí? 

Co se týče první, zlínské metanolové větve, je pravomocně skončena a v současné době zastupujeme oběti pouze v exekučním řízení. V případě druhé, ostravské, čekáme na rozhodnutí odvolacího soudu o podaných odvoláních obžalovaných. Náš cíl byl zejména to, aby požadované finanční nároky poškozených, a to včetně pozůstalých po obětech, byly soudem přiznány v plné výši.

To se podařilo? 

Ano. Je však nutné podotknout, že role zmocněnce je mnohdy doprovázena i tím, že se poškozené snažíme psychicky podpořit, vysvětlit jim, na co mají právo, a poskytnout jim co nejvíce informací.

Mnozí postižení však dostali stále jen zlomek finančního odškodnění. 

U mnohých je již věc z právní stránky ukončena. Dochází tak pouze ke snaze vymoci co nejvíce finančních prostředků ze strany exekutora na úhradu přiznaných nároků, které jsou v řádech milionů. Osobami povinnými k úhradě přiznaných nároků poškozeným jsou odsouzení, nikoliv stát. Výše vymoženého odškodnění pak vždy záleží na individuálních majetkových poměrech konkrétního odsouzeného.

Spokojení nejsou ani s tresty. Padly dva doživotní, spousta viníků je ale stíhána na svobodě, jiní dostali pouze podmínku... 

Je pochopitelné, že pro poškozené je výše trestu jakýmsi morálním zadostiučiněním, a to společně s přiznanými nároky. Avšak s ohledem na specifika této kauzy nelze očekávat z jejich strany nadšení. Je logické, že jim to zdraví ani blízké  příbuzné nevrátí. Všichni poškození - i přes nenávist, kterou cítí vůči obžalovaným - očekávali, že dojde v jejich případě alespoň k minimální satisfakci v podobě projevu upřímné lítosti. Přesto se ani tohoto minima od většiny odsouzených nedočkali. Pro poškozené je velmi nedůstojné a ponižující jejich nerespektování hodnoty lidského života.

Co na tresty říkáte vy? Jsou adekvátní? 

Jejich výše trestu vychází z trestně právní kvalifikace, která dle mého odborného názoru je použita zcela správně. Zohledňuje individuálně u každého z odsouzených míru zavinění, projevenou lítost i spolupráci na odhalení dalšího kontaminovaného alkoholu. Při zjištění, kolik doživotních trestů bylo v historii české justice uloženo a za jaké trestné činy, při jakém rozsahu, počtu usmrcených či poškozených, se domnívám, že tato věc je výjimečná. Jak v rozsahu počtu zjištěných poškozených a usmrcených, tak v rozsahu potencionálně ohrožených osob. Těch bylo přes 150 tisíc. 

Někteří vinicí jsou stále na svobodě. Co chybí k tomu, aby se dostali do vězení?

Pokud nejsou splněny podmínky pro to, aby jim byly uděleny nepodmíněné tresty, nelze toto nazývat chybou v rozhodování soudu, ale pouze aplikací právního řádu. U některých obžalovaných pak ještě nebylo pravomocně rozhodnuto.

Zasáhla vás tato aféra osobně?

Je pravda, že s každým klientem jsme jeho danou situaci prožívali individuálně. Osobně se mě tato kauza dotkla asi jako každého běžného občana v  republice. Navíc jsme s rodinou byli často v bezprostředním kontaktu pár okamžiků poté, co jim zemřeli nejbližší či jejich příbuzní byli v kómatu nebo trvale poškozeni na zdraví. Tato kauza byla a svým způsobem stále je emočně náročná. Ostatně třeba i soudní jednání byla mnohdy při výslechu některých poškozených přerušena, protože pro všechny přítomné byla jejich sdělení značně emočně vyčerpávající.

Změnila se po metanolové aféře legislativa? Vznikly nové vyhlášky, které by podobným případům zabránily?

Ano, stát v tomto ohledu reagoval velice rychle. Došlo ke změně živnostenského zákona a nutnosti koncese pro prodej lihovin, byly změněny kolkové známky, které jsou nově značeny kódy, bylo omezeno maximální množství na balení alkoholu a též zpřísněny celní kontroly.

Někteří vaši klienti mají strach z toho, že si s nimi viníci po výkonu trestu budou ještě vyřizovat účty.

Jen stěží se můžeme vcítit do kůže poškozených, a hodnotit tak jejich strach. Většina poškozených, i mimo tuto kauzu, má obavy z toho, že se pachatel po propuštění bude chtít mstít. Domnívám se, že obžalovaní při své bezohlednosti a emoční plochosti ani neznají většinu poškozených jménem a nespojují si je s tím, že kvůli nim šli do výkonu trestu. Jejich zášť směřuje spíše ke státnímu zastupitelství a soudům než vůči koncovým konzumentům alkoholu. Vyloučit se to však nedá nikdy.