Zmizení podnikatele Martina Říhy, který vytuneloval První pražskou družstevní záložnu, zůstává neobjasněno. Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil zprošťující verdikt nad trojicí mužů, kteří Říhu podle obžaloby zavraždili. Zakladatel kampeličky, který se svým komplicem podvodně připravil tři tisícovky jejích členů o celkem 276 milionů korun, je nezvěstný od roku 2003. Dlouho patřil k nejhledanějším Čechům v databázi Interpolu, jeho tělo se nikdy nenašlo.
Obžalobě z podnikatelovy vraždy čelili Robert Šulc, Pavel Malý a Vladimír Stratil. Podle kriminalistů se po Říhově propuštění z vazby dohodli, že ho unesou, dostanou z něj informace o tom, kam ukryl vyvedené peníze, zlikvidují ho a peněz se zmocní.
"Je celá řada důkazů, že skutek se skutečně stát mohl, je zde i celkem jasná motivace a způsob provedení, ale chybí jednoznačné a přesvědčivé důkazy, že se to opravdu stalo," konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. "Existují pochybnosti, zda poškozený ještě nežije na nějakém místě a neužívá si odcizených peněz," dodal.
Obžaloba tvrdila, že muži přijeli 17. dubna 2003 do Říhova domu ve středočeském Zloníně, násilím ho naložili do auta a odvezli ho do penzionu Čert v Josefově Dole, který si předem pronajali. Tam ho údajně mučili, a když je majitelka penzionu vyhodila kvůli stížnostem sousedů na hluk, pokračovali prý v trýznění na neznámém místě. Mimo jiné mu podle obžaloby vrtali kolena vrtačkou a bili ho páskem.
Přesvědčení o smrti
Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni o tom, že podnikatel na následky mučení a aplikace neznámé látky zemřel a že vrazi zanechali jeho tělo na neznámém místě. Říhův dům pak podle obžaloby prohledal čtvrtý obžalovaný Josef Pavelka, miliony ale nenašel a ukradl jen věci v hodnotě devět tisíc korun.
Všichni čtyři obžalovaní svou vinu od počátku popírali. Liberecký krajský soud dospěl loni v létě k závěru, že se nepodařilo jednoznačně prokázat vinu ani jednoho z nich. Státní zastupitelství žádalo pro Šulce, Malého a Stratila 13 let vězení a proti verdiktu se odvolalo.
Říha si má podle pravomocného rozsudku z ledna 2004 odpykat za vytunelování záložny 11 let odnětí svobody. Obhájci mužů obžalovaných z jeho vraždy poukazovali mimo jiné na to, že odsouzený podvodník měl motiv k tomu, aby zmizel do zahraničí. Kritizovali také to, že obžaloba stála zejména na výpovědích utajených svědků a svědectvích z druhé ruky.