Tu roztomilou tvářičku zná prakticky každý. Po Aničce Janatkové, která 13. října zmizela cestou ze školy, pátrá policie už 17 dní. Bezvýsledně. Co prožívají její rodiče, si dokážeme představit jen stěží. Jejich pocity pochopí jen ti, kteří si prošli stejným peklem.
Ivana Nejedlá před dvanácti lety přišla o syna. Tehdy devítiletý Honzík zmizel beze stopy v Praze 4. A přestože dnes Ivana působí vyrovnaně, reakce některých diskutérů, kteří na internetu spekulují o bezúhonnosti Aniččina otce a jeho motivu nabídnout případnému únosci tři a půl milionu korun, ji ovšem dokážou vytočit i nyní.
"Tenkrát mě zase dostala paní, která volala do jednoho televizního pořadu, v němž jsme s manželem necelý rok po zmizení Honzíka vystoupili. Byla pohoršená tím, že jsem se usmívala. V hostinci mi pro změnu nějaký muž a žena nezávisle na sobě řekli: No co, tak si uděláte nový," vzpomíná čtyřicetiletá Ivana na okamžiky, kdy ji necitlivé reakce okolí rozžhavily do běla.
O výkonu policistů mluví víceméně s pochopením, ačkoliv tehdy vynervovanou matku jejich práce nijak nenadchla. "Byla jsem u nich až do rána. Byli dost nepříjemní, div mi netykali. Dodnes jsem nezapomněla, jak mi hrozili, že jestli kluk uteče ještě jednou, bude to naposledy, pak nám ho vezme sociálka," vzpomíná.
Více o tom, co prožívá rodina, které se ztratí dítě, si přečtěte v aktuálním vydání časopisu Instinkt, který vyšel ve středu 27. října 2010.
