Celou kauzu Bohumila Kulínského odstartoval trestním oznámením v červenci 2004 Jiří Los, dětský psycholog žijící s bývalou ženou šéfa Bambini di Praga. S mírným výrokem soudu není spokojen. „Je zvláštní, že se bere v úvahu jenom utrpení pana Kulínského," podivuje se.
Sbormistr podle soudu zneužil třiadvacet dívek. Za mříže však nemusí. Senát královéhradeckého krajského soudu mu minulou středu udělil tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let a desetiletý zákaz práce s dětmi.
ČTĚTE TAKÉ: Kulínský zneužíval dívky. Vyvázl s podmínkou
Proč jste odstartoval kauzu?
Jeho trestná činnost se týkala mých blízkých příbuzných. Šlo o mou švagrovou, od které jsem se o celé věci dozvěděl. Postupně jsem se navíc dozvídal další skutečnosti kromě toho, co se stalo manželčině sestře. Takže jsem se rozhodl, že podám trestní oznámení. Jednak proto, aby to, co se stalo, bylo po zásluze potrestáno, a taky aby se to už dál nemohlo dít současným členkám sboru.
Myslíte si, že mohl Kulínský pokračovat dál? Jeho aktivita se i podle soudu postupně zmírňovala.
Poslední kapkou bylo, když jsem zaznamenal náborovou akci sboru. Uvědomil jsem si, že se to celé může protáhnout ještě dál. Povědomí o jeho chování šlo po celé hudební Praze.
Faktem však zůstává, že zneužívání dívek se odehrálo před mnoha lety. Neotevírají se tím zbytečně staré rány?
Od prvního činu sice uběhlo přes dvacet let, ale od posledního ani ne pět. Přitom v rozsudku se píše o tom, že trestná činnost trvá od šestaosmdesátého do roku dva tisíce čtyři. A přesto soudce argumentuje tím, že uběhla dlouhá doba.
Nelze se spokojit s tím, že Kulínský už si své vytrpěl? Byl ve vazbě, je mediálně proprán...
Je zvláštní, že se bere v úvahu jenom utrpení pana Kulínského. I jeho oběti byly vláčeny tiskem a soustavně znevěrohodňovány. Jejich utrpení přitom způsobil on svým jednáním.
Soudce mimo jiné zdůvodňoval mírný trest i tím, že žádná z dívek nesešla na scestí. Je to pro vás přípustný argument?
Tak ať si sbor dá veřejně do stanov nebo nabídky: Budeme vychovávat vaše děti, povedeme je skvěle, budou jezdit na zájezdy, budou se učit cizí jazyky, budou mít slávu sboru a občas některou z nich zneužijeme.
Podle soudce Miloslava Ježka se však nepodařilo prokázat, že by dívky utrpěly újmu právě kvůli chování Kulínského.
To je výrok právníka. Žádný psycholog by se pod to nepodepsal. Už to, že se děly takové věci mnoha dívkám a nikdy to žádná neřekla, vypovídá něco o tom, jak to asi bylo, co asi prožívaly. Neříkám, že všechny musely prožívat ošklivé věci.
Mluvíte o tom, že trest je nedostatečný. Proč?
Jedná se už o druhý nebo třetí rozsudek, který je neobyčejně mírný ve srovnání s ostatními. Vypadá to jako zvyk v případě pana Kulínského. A nevím proč. Nejsem právník a nevím, jaké okolnosti mají být brány v úvahu. Každopádně tento trest ve srovnání s obdobnými kauzami, které prošly tiskem - třeba pana Opočenského - je velmi mírný a překvapivý.
Může být Kulínský nebezpečný v případě, že by se dostal zpět ke sboru?
Neumím na to odpovědět. Neznám ho, ale ve sboru se to dělo dvacet let. Jestli se toho dokázal zbavit pod hrozbou trestu, to netuším.
Více ke kauze Kulínský najdete v časopisu TÝDEN č. 17/2008.
Foto: ČTK, Robert Zlatohlávek
