Spisovateli Milanu Kunderovi a jeho ženě stačí k nabytí českého občanství, aby na úřadě učinili prohlášení o tom, že ho chtějí. Vyplývá to z vyjádření ministerstva vnitra. O navrácení občanství Kunderovým se chce podle svých slov zasadit premiér Andrej Babiš (ANO), který je v sobotu navštívil v jejich domově v Paříži. Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let.
Podle zákona je umožněno zjednodušené nabytí českého státního občanství prohlášením těm, kteří jej v minulosti pozbyli, uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Manželům Kunderovým tak stačí, aby přišli s rodným listem, oddacím listem a dokladem prokazujícím datum a způsob pozbytí českého státního občanství na krajský, popřípadě zastupitelský úřad.
"Ke znovunabytí státního občanství bývalým občanem ale nemůže dojít z úřední povinnosti. Dotčená osoba musí učinit aktivní projev vůle směřující ke znovunabytí českého státního občanství," dodal Krátoška. Devětaosmdesátiletý brněnský rodák Kundera však o Česko v minulých letech příliš velký zájem nejevil. Do rodné země nejezdí, k dění se vyjadřuje sporadicky. Také své nové knihy píše ve francouzštině a nesvěřuje je českým překladatelům.
Kundera má od roku 1981 občanství francouzské, ve Francii žije od roku 1974. Nabídku na možnost vrácení občanství Kunderovi podle dřívějšího vyjádření Babiše příliš nekomentovali. "Dá se říct, že to nevyloučili," uvedl premiér. Manželé podle něj poznamenali, že doufají v to, že s tím nebude tolik papírování jako ve Francii. "Samozřejmě z minulosti je tam cítit nějaká ta křivda, ale uvidíme," řekl Babiš.
Před deseti lety upozornil historik Adam Hradilek na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Článek otištěný časopisem Respekt vyvolal vlnu reakcí. Spisovatel se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Za Kunderu se také postavilo 11 světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu; ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako "očerňovací kampaň".
Kundera patří k nejznámějším českým autorům. Proslulost získal zejména svým románem Žert z roku 1967, který patří k hlavním dílům české poválečné literatury. Ve Francii pokračoval například díly Nesnesitelná lehkost bytí (1984) či Nesmrtelnost (1990), což byla poslední Kunderova kniha psaná česky.
