Medové produkty
Kůrovec, sucho, ale i prudké deště. Čeští včelaři nezvládají pokrýt poptávku po některých medech
05.12.2022 10:00
Lipového a lesního medu bude letos ještě méně, než včelaři předpokládali. Přestože stav včelstev se za poslední dva roky výrazně zlepšil a čeští včelaři přišli v zimě o pouhých 8,4 % populace, sklizeň medu ovlivnilo sucho, prudké deště i kůrovcová kalamita. Z údajů zástupce společnosti Medokomerc, největšího tuzemského producenta medu, vyplývá, že celková snůška medu byla z dlouhodobého pohledu lehce podprůměrná. Propad množství lipových i medovicových medů proto řeší dovozem z EU, ale i ze zámoří.
Roztoči, bakterie ani viry letos nezdecimovaly takové množství včel, jako v předchozích letech. Včelaři proto očekávali nebývale úspěšný rok, který by překonal loňské množství 6086 tun celkové sklizně. V červenci, kdy se včely preventivně přeléčují chemoterapeutiky na varroázu, tedy parazitární onemocnění způsobené jistým druhem roztoče, nastal problém. Smrkové lesy navíc dlouhodobě trpí kůrovcem a prudkými dešti. Vymizeli hlavní producenti medovicového nektaru - mšice. Lípy zase, s výjimkou několika málo oblastí, v Česku málo medovaly, a nepokryjí tak zdejší poptávku. Včelaři se v důsledku těchto okolností musí spokojit s nižší sklizní. Oblíbený lesní neboli medovicový a společně s ním i zdraví prospěšný lipový med tak budou výrobci pro spotřebitele doplňovat ze zahraničí.
České lípy letos málo medovaly
"Lipového medu byl letos v Česku nedostatek. Pár oblastí, kde lípa hojně medovala, bylo, ale není jí dostatek na pokrytí poptávky," říká medový someliér Milan Špaček ze společnosti Medokomerc. Lipový med je přitom prokazatelně zdraví prospěšný, pomáhá při léčbě rýmy a nachlazení, usnadňuje vykašlávání a má protizánětlivý účinek, což jsou vlastnosti, které u přírodních léčivých produktů veřejnost především na podzim a v zimě vyhledává.
"O oblíbený přírodní lék na rýmu ale Češi před zimou nepřijdou. V obchodech ho je a bude dostatek. Ve východních evropských státech, jako je Rumunsko, Srbsko, Bulharsko nebo Moldávie, naštěstí bylo lípy dostatek. Byla dokonce extrémně kvalitní a obsahovala velké procento lipového pylu. A my ji pro zdejší spotřebitele rádi dovezeme," dodává Špaček.
Lipový med se přitom skvěle hodí k bylinným čajům, a to díky jeho mentolovému aroma a jemně nahořklé chuti.
Lesního medu ubylo kvůli prevenci choroby včel
Parazitární onemocnění zvané varraóza je jedním z hlavních nepřátel včel a prevence vůči ní je proto stěžejní při jejich ochraně. Souběh sklizně snůšky medovicového medu a přeléčení včelstev ale přináší problémy. "Varroáza se léčí v červenci, kdy provádíme zdravotní prevenci zimní generace včel. Nechceme mít léčivo a med v jednom úlu, proto medovicový med v posledních letech tolik není. Dříve včelaři takový problém neměli, vytáčeli v červenci a srpnu, dnes se rozumný včelař soustředí na jarní a brzký letní med. Chceme mít hlavně zdravé včely. Když budeme mít medovicový med, ale včely budou napadeny, je to velké riziko," prohlašuje včelař Ondřej Lukeš z Křivoklátska. Prevence je důležitým prvkem při zachování obvyklé úrovně medové produkce, zvlášť po úhynu více než poloviny včelí populace v roce 2020 a dalších 35 % úbytku včel v tom následujícím.
Péči o včelstva stanovuje plemenný zákon
Na předchozí nižší produkci medu mělo velký podíl chladnější počasí, což již dříve potvrdil Jiří Danihlík z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP na základě údajů od 1154 chovatelů včel. Odborníci z kateder biochemie a geoinformatiky PřF UP v Olomouci díky pravidelným monitoringům zimování včelstev zjistili, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Nadměrné škody tentokrát obávaná varroóza nenapáchala, ovšem zásadní vliv na to má důsledná práce místních včelařských spolků, ale i zaregistrovaných chovatelů. "Z veterinárního zákona 166/1999 Sb. vyplývá, že za zdraví a pohodu zvířat odpovídá chovatel. Pomoc a poradenství v oblasti včelařství provádí tzv. ústřední veterinární lékaři. Soukromé veterinární lékaře, kteří se včelami zabývají okrajově, sdružuje Komora veterinárních lékařů," doplňuje k problematice péče o včelstva Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.
Nedostatek tuzemského lesního medu nahradí med ze zahraničí
Lesní med patří v Česku mezi nejoblíbenější. Jeho nedostatek se proto řeší dlouhodobě. Jednou z cest, jak zajistit, aby ho bylo v regálech obchodů dostatek, je import ze zahraničí, konkrétně ze Španělska, Argentiny a Uruguaye. "Pokud nějaká snůška medu z lesa byla, zpravidla se jedná o květový med převážně z malin. Lesní med se v dnešní době stal spíše raritou, ani tento rok se objem českého lesního medu nepodařilo zajistit v takovém množství, abychom ho mohli zákazníkům v tržní síti nabízet," komentuje katastrofální situaci medový someliér Milan Špaček z firmy Medokomerc. "Do tuzemské snůšky proto přidáváme argentinský a uruguayský lesní med, jenž je doprovázen perfektní chutí místní bohaté a divoké přírody, která je často zastoupena eukalyptovými medy. Španělské dubové a kaštanové lesní medy jsou považovány za vůbec nejlepší medy na kontinentu, proto jsou díky perfektním chuťovým vlastnostem jasnou volbou."
Češi se dlouhodobě řadí mezi evropskou včelařskou špičku
Zájem o včelařství dosahuje v tuzemsku výjimečných hodnot, v počtu včelstev na kilometr patříme mezi evropskou špičku. Proto je pochopitelné, že zdraví včel, stejně jako výsledkům produkce medu, je věnována vysoká společenská pozornost. Podle dostupných informací máme v České republice evidováno bezmála 700 000 včelstev a zhruba 61 000 včelařů. Tuzemští chovatelé včel přišli v uplynulé zimě o necelou desetinu včelstev, šlo tak o jedny z nejnižších úhynů za několik posledních let.