Žáci se učí lépe s aprobovaným a kvalifikovaným pedagogem než při vzdělávání s učitelem bez odbornosti v daném předmětu nebo bez pedagogického vzdělání. S odkazem na mezinárodní studie a zjištění z hospitací ve vyučovacích hodinách to ve své analýze uvedla Česká školní inspekce (ČŠI). Vzdělání učitele má podle ní největší vliv na znalosti dětí v matematice a v přírodních vědách, méně důležité je pro porozumění psanému textu a jeho vlastní tvorbu.
"Ve větším množství hodin vyučovaných učiteli s kvalifikací i aprobací inspektoři uváděli, že hodina měla spád a byla dobře organizačně promyšlena a realizována, že téměř všichni žáci pracovali po většinu hodiny se zájmem, alespoň někteří žáci s učitelem proběhlou hodinu zhodnotili a že v hodinách těchto učitelů častěji docházelo k účelnému střídání odlišných metod výuk," píše se v analýze.
Na úspěšnost dětí má podle inspektorů vliv rovněž to, zda si jejich pedagogové doplňují vzdělání, cítí se ve škole spokojení a učí se nové didaktické postupy. Podle mezinárodních výzkumů PISA a IEA souvisejí s výsledky žáků metody výuky, které učitel používá. Lepších výsledků podle nich dosahují děti, které učitel vede k přemýšlení nad zadanými úlohami a plnění úkolů v hodinách spíš ve skupinách než samostatně. Méně prospěšné je pro rozvoj dovedností žáků to, když učitel přednáší celé třídě a vyžaduje znalosti nazpaměť, plyne z výzkumů.
Podle školní inspekce je kvalifikovaných a aprobovaných učitelů v Česku nedostatek. Asociace děkanů pedagogických fakult loni uvedla, že nedostatek kvalifikovaných pedagogů některých předmětů je regionální a zřejmě dočasný. Podle inspekce chybějí zejména v Čechách. Na Moravě je jich dost, a proto podle inspektorů dosahují žáci ze škol ve Zlínském a Moravskoslezském kraji lepších výsledků než v podobných krajích v Čechách.
Řešit nedostatek učitelů s kvalifikací chce navržená novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou zatím v prvním čtení schválili poslanci. Díky novele by od září mohli na druhých stupních základních škol a ve středních školách učit i absolventi vysokoškolských magisterských programů bez studia pedagogiky. Ředitel školy by tyto odborníky mohl na tři roky zaměstnat jako kvalifikované učitele pro předměty odpovídající oboru jejich vzdělání. Pokud by poté chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Tříletou lhůtu by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by dotyčný vystřídal více škol.
Podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) novela zpřísní pravidla pro odbornost vyučujících jednotlivých předmětů. "Teď mohou učitelé, kteří vystudovali, učit téměř jakýkoliv obor bez toho, aniž by měli tu správnou aprobaci. Tady bychom rádi, aby učili ti, kteří tu aprobaci mají a obsahově znají to, co budou učit," řekl. Proti návrhu vystoupilo několik profesních organizací včetně Asociace děkanů pedagogických fakult. Ta se podle svého prohlášení z října obává deprofesionalizace učitelské profese.
